Všeobecné „divení se“ A „znepokojení“...

„Znepokojení“ nad „politizací“ profesionální popravy Roberta Šlachty provází celý případ od samého začátku. Jako běžní občané rozhodně nebudeme mít možnost nahlédnout pod pokličku policejní kuchyně, kde šéfkuchař Tuhý namíchal smrtící koktej z „přestavby“ ÚOOZ a zakázkového vynášení informací pro politické špičky, namixované pod značkou „nezávislosti“ policejního sboru a podávané v koňských dávkách odborné i laické veřejnosti.

Odchod šéfa ÚOOZ, protesty jeho kolegů i výzva k činnosti Branného a bezpečnostního výboru Parlamentu ČR ze strany Jiřího Komárka signalizuje všem pouze to, že situace v policii infikované na všech úrovních politickými zločinci je existenčně vážná. Pokud stát hodlá rezignovat na antikriminální podstatu bezpečnostních sborů, není to už žádný stát. I takovýto stav pak nepochybně řadě stoupenců ztráty státní suverenity ve prospěch Bruselské říše může vyhovovat.

Kudy do Evropy? Přes Kosovo nebo Ukrajinu?

A tak po Sobotkově výsměchu právu v této zemi, kdy se prostým justičním pučem vysmál právoplatnosti rozsudků českých soudů, následuje i puč v policejních složkách. Všechno nasvědčuje tomu, že stejně jako má ČSSD „obšancovány“ pozice u Nejvyššího soudu a předjímá tak výsledek (vlastně nařizuje…!), který NS vyřkne v cause Altner, mají političtí mafiáni podobně „obšancované“ i nejdůležitější pozice v policii.