Svetozár Plesník: Známý a neznámý Kazachstán

Od té doby, stejně jako i jiné státy světa, prošel Kazachstán mnoha historickými epochami, včetně členství v soustavě Sovětského svazu. Po rozpadu SSSR se země stala dne 16. prosince 1991 opět suverénním státem, a právě od tohoto dne počítáme nezávislost současného Kazachstánu. Po pravdě řečeno, panoval tehdy velmi rozšířený názor, že Kazachstán, jenž naráz přišel o tradiční obchodní partnery a neměl dostatek odborníků a pracovních zkušeností s mezinárodními finančními institucemi, prostě nemůže přežit a vymanit se z chudoby, která stát postihla na začátku devadesátých let. Jenomže země tyto první těžké roky nejen přežila, ale během posledních 15 let dokázala i vykázat průměrný hospodářský růst na úrovni obdivuhodných 7 %.

Kazachstán se nachází ve střední Asii a má společné hranice s velkými sousedy, jako jsou Rusko a Čína. Zaujímá území o rozloze 2,7 mil. kilometrů čtverečních a je devátým největším státem světa. O jeho rozlehlosti vypovídá skutečnost, že jen s Ruskem činí jeho souvislá pozemní hranice 7,5 tisíce kilometrů. Ano, málem bych zapomněl – země má tři časová pásma. Největší štěstí má Kazachstán na přírodní zdroje, jelikož ze 105 prvků Mendělejevovy tabulky zde byla zjištěna přítomnost 99 prvků, z nichž u 70 jsou již prozkoumány jejich zásoby a na výrobě se podílí více než 60 prvků. S tím také souvisí skutečnost, že zhruba 80 % kazachstánského exportu do Česka tvoří suroviny a různá hnojiva. Kazachstán je třetím největším dodavatelem ropy a plynu do naší země (po Rusku a Ázerbájdžánu), přičemž zaujímá odpovídající podíl dodávek ve výši 10 %.

Před nedávným poklesem světové poptávky po ropě vyráběl Kazachstán přes 80 milionů tun ropy ročně (cca 1,6 milionu barelů denně). Dle odhadu Fitch Ratings díky novým nalezištím se do roku 2030 tento objem zvýší na 2,7 milionu barelů denně. Země také patři mezi světové lídry v těžbě uhlí a plynu. Kromě toho Kazachstán v roce 2009 předběhl Kanadu v objemu výroby přírodního uranu a v roce 2015 vytěžil této suroviny 23,8 tun. Další zajímavé údaje se týkají zemědělství – Kazachstán je totiž největší obilnou velmocí. V roce 2016 má úroda obilí činit cca 19 milionů tun. Vzhledem k tomu, že země spotřebuje pouze 11 milionů tun, bude zbývající přebytek odeslán na vývoz. V průměru země vyváží 7 až 8 milionů tun obilí ročně do více než 70 zemí. Vzhledem k tomu, že celková plocha zemědělské půdy činí cca 100 milionů hektarů, má spolupráce Kazachstánu a České republiky v oblasti zemědělství stále obrovské možnosti, které dosud nejsou plně využity.

Jistě, pokles světových cen surovin a obtížná ekonomická situace ve světě se do kazachstánské ekonomiky negativně promítly – jen v roce 2013 z celkového objemu exportu ve výši 82 miliard dolarů činila ropa celých 55 miliard dolarů. Pokles cen ropy a dalších surovin byl citelný, avšak celkově ekonomiku nenarušil, protože v posledních deseti letech země urychleně přechází k novému modelu růstu, orientovanému na snížení závislosti na surovinách ve prospěch technologicky špičkové výroby. V posledních letech byla přijata řada průmyslově-inovačních strategií – „Nurly Žol“, „Kazachstán-2050“ nebo „100 konkrétních kroků k realizaci pěti institucionálních reforem“. V důsledku toho se na HDP země stále více podílejí odvětví průmyslové výroby a služeb.

Svérázným zpodobněním současných úspěchů Kazachstánu je vzhled hlavního města Astany. Turisté zde neskrývají své překvapení nad architekturou tohoto města, kde mnoho budov bylo vybudováno podle návrhů japonského architekta Kisho Kurokawy a britského architekta Normana Fostera. Architektura města představuje euroasijský styl, spojující kulturní tradici Východu a Západu. Výstavba Astany byla zahájena v roce 1997, když bylo rozhodnuto přesunout hlavní město do tohoto města v centrální části Kazachstánu. Tehdy málokdo z mezinárodních odborníků věřil, že Kazachstán dokáže natolik ambiciózní projekt realizovat, jelikož se národní ekonomika nového státu nacházela po rozpadu SSSR teprve v prvních etapách rozvoje.

V Kazachstánu turisty velmi láká národní a náboženská různorodost, žije zde totiž více než 100 národností různých náboženství. Během 25 let nezávislosti proběhlo několik náboženských i národnostních konfliktů. V zemi se pravidelně schází Shromáždění národů Kazachstánu, které se zabývá otázkami národní jednoty a podporou kultury různých národnostních menšin zemí. Kromě toho z podnětu kazachstánského prezidenta Nursultána Nazarbajeva se v hlavním městě Astana od roku 2003 jednou za tři roky koná mezinárodní kongres vůdců světových a tradičních náboženství, kterého se účastní významní představitele islámu, křesťanství, judaismu, šintoismu, buddhismu a dalších náboženských proudů.

V posledním hodnocení Světové banky „Doing Business“ zaujal Kazachstán 35. místo. Podle statistiky tento stát během let 2005-2015 přilákal investic za souhrnnou částku ve výši 226 miliard dolarů, konkrétně z Nizozemska za 66 miliard, z USA za 25 miliard a z Francie za 16 miliard, velký kapitál také proudí z Číny. Kazachstán má rozpracován velký balíček pobídek a státní podpory investorů, který předpokládá investiční dotace, stabilní legislativu, daňová zvýhodnění a liberální měnový režim. Devizové rezervy Kazachstánu v říjnu 2016 činily 95 miliard dolarů, které sloužily jako airbagy při snížení světových cen surovin. V současné době Kazachstán nadále udržuje pozitivní dynamiku rozvoje ekonomiky, jejíž růst se letos rovná cca 1 %.

Určitým trendem se v Kazachstánu stal důraz na zelenou ekonomiku a technologie. K roku 2020 se chystá zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny na 3 % ze současných 0,94 %. Do roku 2030 má tento ukazatel dosáhnout 10 %. Dnes jev Kazachstánu zelená ekonomika jedno z dominantních témat. To také souvisí s tím, že ve dnech od 10. června do 10. září 2017 se v Astaně koná mezinárodní specializovaná výstava EXPO-2017, jejímž hlavním cílem je prezentovat úspěchy zemí z celého světa v oblasti zelené energetiky. K dnešnímu dni účast potvrdilo 105 zemí, včetně České republiky. Pokud budeme mluvit o pamětihodnostech, můžeme prozradit, že se v centru hlavního výstaviště EXPO-2017 bude nacházet jedinečná budova – osmipatrová skleněná koule o průměru 80 metrů se zajištěním energie ze slunečních panelů. Po výstavě na bázi EXPO bude vytvořeno mezinárodní centrum OSN na podporu zelených technologií a mezinárodní finanční centrum „Astana“. V blízkosti EXPO se staví velká botanická zahrada a 88patrový komplex „Abu-Dhabu Plaza“, které se také stanou vizitkou Astany.

Úspěšné zvládnutí natolik velké akce zřejmě ve světě pozvedne hodnocení Kazachstánu, který pevně roste díky mezinárodní aktivitě prezidenta Nursultána Nazarbajeva. Právě on rozhodl uzavřít dne 29. srpna 1991 Semipalatinský jaderný polygon, největší jadernou střelnici na světě, dědictví po SSSR. Později tento krok vytvořil podmínky k uzavření dalších jaderných polygonů v různých zemích a pomohl v OSN vyhlásit den 29. srpna Mezinárodním dnem proti jaderným zkouškám. Od té doby se Astana stala místem konání různých mezinárodních summitů a konferencí. V prosinci 2010 se tu konal summit OBSE, jemuž Kazachstán předsedal. Šlo o první summit OBSE po 11 letech. Ptáte se proč OBSE? Pro mě bylo zajímavé se dozvědět, že malá část této země se geograficky nachází v Evropě. S tím také souvisí účast Kazachstánu na sportovních mistrovstvích Evropy, včetně kvalifikačních zápasů UEFA. Například kazašský minifotbalový tým vyhrál amatérské mistrovství Evropy, které se konalo letos v srpnu v Maďarsku.

Vrátíme-li se k politické aktivitě Kazachstánu, mohu doplnit, že vlajkovou událostí se stala volba tohoto státu do funkce nestalého člena Rady bezpečnosti OSN na roky 2017-2018. Dvouleté období v této funkci hodlá Kazachstán věnovat otázkám zabránění šíření jaderných zbraní a potravinářské i energetické bezpečnosti. Svérázným megaprojektem celosvětového významu je výzva Nursultána Nazarbajeva, aby k 100. výročí založení OSN v roce 2045 byl svět bez jaderných zbraní. Tento cíl vyhlásil v manifestu „XXI století. Svět“.

Kazachstán získává celosvětovou popularitu nejen díky hospodářským úspěchům a mezinárodním iniciativám, ale i díky rozvoji cestovního ruchu. Na území Kazachstánu se nachází několik klimatických zón a nedotčené kouty přírody. Jsou tu hornaté krajiny, lesy, stepy a jezera. Od ledna 2017 bude zaveden bezvízový režim pro státy Organizace ekonomické spolupráce a rozvoje (OESR), kam patří i Česká republika. Specifickou výzvou je zimní extrémní turistika do severních regionů Kazachstánu, kde teplota klesá až na -50 stupňů a silný vítr dokáže srazit člověka z hory. Existují tu však i docela mírná pásma s rozvinutými sjezdovkami a nejvyšší horské lední kluziště na světě „Medeo“, jež se nachází v nadmořské výšce asi 1700 metrů v blízkosti města Almaty – bývalého hlavního města na jihu země.

Možná je ten správný čas zemi navštívit a využít bezvízového režimu pro pobyt do 30 dnů. V roce 2017 může být nejpříznivějším obdobím červen až září, jelikož návštěvník bude mít dobrou příležitost navštívit výstavu EXPO-2017 ve futuristické Astaně a podpořit náš pavilon.