Podle některých odhadů stála americká invaze život až 1,2 milionu lidí, položila základ následné destrukci Blízkého východu, svou „úspěšností“ otevřela dveře ke zničení Libye a následné migrační vlně do Evropy nebo stále trvající válce v Sýrii, nově zavedla beztrestnou lež coby nástroj zahraniční politiky, a v neposlední řadě po sobě zanechala dědictví, které je v současnosti „trendy“ – zakázané zbraně a látky.
Britský The Independent například už v roce 2010 konstatoval, že „Toxický odkaz amerického útoku na Fallúdžu je horší než Hirošima“. Vycházel přitom ze studie britského experta Chrise Busbyho a jeho iráckých kolegyň Malak Hamdánové a Entisár Arjábíové o zvýšeném výskytu rakoviny, vrozených defektů a jiných forem utrpení v irácké Fallúdži, která se stala terčem obzvlášť těžkých amerických náletů. Doktorka Arjábíová o situaci ve Fallúdži natočila i dvě videa (ZDE a ZDE).
Armády patří jaksi už z podstaty k největším ničitelům životního prostředí a ta americká – s ohledem na rozsah svého působení – v tomto směru hraje prim. I proto nemá žádný zájem na očividném přiznání, že její činnost ohrožuje lidi, a to včetně jejích vlastních vojáků, jak dokládají zkušenosti třeba z Vietnamu nebo z první války v Zálivu. A to bylo během agrese proti Iráku jen v letech 2002 až 2005 vypáleno asi šest miliard kulek, což společně s bombami nebo dělostřeleckými granáty způsobilo „veřejnou kontaminaci toxickými kovy“.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV