Budoucí saúdský král Muhammad bin Salmán se stále více rozchází s realitou a dál si odmítá přiznat, že si ke všem problémům, které „zdědil“ po stále ještě žijícím otci-králi, připsal další prohru – tvář ztratil ve chvíli, kdy nedokázal vnutit svou vůli maličkému Kataru, a nedokázal se stát „lídrem sunnitského světa“, neboť se za něj postavily jen Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt. A k tomu navíc odmítá poslouchat i Washington, který budoucího krále i s celou jeho rodinou a feudální monarchií vojensky chrání před 21. stoletím.

A to zvěsti – údajně ze zdrojů královské rodiny – mluví o tom, že USA souhlasily se saúdským nástupnictvím právě pro MbS za podmínky, že bude na „slovo poslouchat“ a k tomu navíc spolu se Spojenými arabskými emiráty zaplatí přestěhování obyvatel Izraelem blokovaného pásma Gazy na sever egyptského Sinajského poloostrova, kde by měli najít „novou vlast“, a získá od Egypta ostrov Sanafir v Rudém moři. Tím by se z Arabského zálivu namísto egyptských výsostných staly mezinárodní vody a izraelský přístav Ejlat by se tak otevřel mezinárodní lodní dopravě. O odsunu Palestinců z pásma Gazy na Sinaj se spekuluje už delší dobu a Sanafir spolu s ostrovem Tiran už Káhira bez ohledu na rozhodnutí svého ústavního soudu a masové protesty v ulicích Saúdům nedávno opravdu vrátila. Egypt tak doufá nejen v prohloubení vztahů s Izraelem, jemuž by pomohl „vyřešit“ část problému s okupací palestinských území (a možná tím stanovil i precedent pro Západní břeh), ale především v obnovení bezplatných dodávek saúdské ropy, kterou v prohlubující se ekonomické a výsledné sociální krizi (pod diktátem MMF) akutně potřebuje. Mimochodem, snaží se ale vyjít vstříc i Pekingu a Moskvě: policie po stovkách zatýká čínské muslimské Ujgury, které podle všeho čeká deportace zpět do Číny, zatímco z Ruska Egypt nakoupí vrtulníky a systémy pro své výsadkové lodě Mistral, které měla Francie kdysi prodat Rusku…

Ale to jen tak na okraj, zpět k Saúdům a jejich neochotě „poslouchat“ Washington. Faktem je, že Donald Trump si původně – a hodně „nemoudře“ – připisoval zásluhy za pomoc při rozpoutání krize mezi Saúdy a Katarem, přičemž obvinil Katar u z podpory terorismu. Vzápětí však v Bílém domě kdosi nejspíš držel přednášku o realitě, a tak už koncem června v pokračujícím sporu mezi dvěma sponzory terorismu USA otočily -- připustily, že nic z toho, co Saúdové Kataru vyčítají, se vlastně nedá ani nijak prokázat, a připomněly dokonce i saúdské zapojení do terorismu „ať už prostřednictvím financování teroru nebo jinými prostředky“. Když ani to Saúdové „nepochopili“ a dál předkládali Kataru své požadavky na jeho „kapitulaci“, postavilo se na stranu Kataru – po Íránu, Turecku a Rusku – už i Německo a Pentagon musel do Rijádu nepokrytě „vzkázat“, že ho s Katarem pojí „strategické bezpečnostní partnerství a společné zájmy“. Rusko mezitím podle všeho „zklidňuje“ Káhiru, což hrozí tím, že Saúdům v jejich nepočetné „koalici“ nejspíš pomalu ale jistě ztratí „příslušné nadšení“ hned celá čtvrtina členů…