Pro pochopení kauzy Juliana Assangeho je nutné si připomenout, že proti němu ve Švédsku nikdy nebyla vznesena žádná obvinění, tamní prokuratura ho chtěla na svém území podle oficiálních tvrzení jen vyslechnout v rámci předběžného řízení. Přitom na území Velké Británie v souvislosti s kauzou vyslechla 44 lidí, jen Assangeho nikoli. Švédský odvolací soud už před dvěma lety kvůli tomu konstatoval, že prokurátorka porušila své povinnosti tím, že pět let odmítala vyslechnout Assangeho v Británii. Assange ze Švédska neuprchl před zatčením, ale po zamítnutí povolení k pobytu a práci; odjel pět týdnů po zahájení vyšetřování, během nichž ho prokuratura při několika příležitostech odmítla vyslechnout. Assangeho obvinění z dvojnásobného znásilnění, v němž podle mnoha analýz sehrála hlavní roli zprvu žárlivost a posléze politika, bylo zamítnuto už v roce 2010, ale případ byl znovu otevřen péčí politika a advokáta Claese Borgströma. Americké obvinění ze špionáže, za což Assangemu hrozí až trest smrti, je naproti tomu platné.
Pracovní skupina OSN nyní, po více než třech letech, během nichž Julian Assange žil v azylu na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, bez ohledu na americký a britský nátlak rozhodl, že byl v Británii zadržován neoprávněně. Vyzval zároveň vlády Británie a Švédska, aby „ukončily zbavení svobody pana Assangeho, respektovaly jeho tělesnou integritu, svobodu pohybu a poskytly mu právo na odškodnění“. Stejná komise mimochodem vydala verdikt ve prospěch barmské disidentky Aun Schan Su Ťij, která byla propuštěna v roce 2010, nebo svrženého egyptského muslimskobratrského prezidenta Muhammada Mursího, který je ale dál vězněn, protože nová egyptská vláda verdikt neuznala.
Rovněž Británie a Švédsko nyní názor komise OSN odmítly, a rojí navíc i pochybnosti, zda je azyl na ekvádorském velvyslanectví opravdu azylem. Dál tak platí, že pokud by Assange prostory ambasády opustil, britská policie by ho okamžitě zatkla (jen náklady na nepřetržité hlídání velvyslanectví k loňskému říjnu přesáhly 11 milionů liber z peněz daňových poplatníků), vydala do Švédska a odtud by byl podle všeho vydán do Spojených států, kde mu kromě hrdelního trestu hrozí i mučení. Zprávy o letounu CIA, který předloni křižoval Evropou, aby mohl zpět do USA unést Edwarda Snowdena, dodávají celé věci reálné obrysy.
Julian Assange i tak verdikt OSN přivítal, byť důležitější bylo zřejmě oznámení, že jeho právníci zvažují možnost „kriminálních dopadů“ celého případu. Názor OSN totiž není pro Británii nebo Švédsko (a ani pro žádnou jinou vládu) v některých ohledech závazný, ale Římský statut – přinejmenším pro všechny jeho signatáře, tedy včetně obou dotčených vlád -- závazný je. (Spojené státy signatářem nejsou, a tak se na jejich občany nemohou žaloby z válečných zločinů vztahovat.) Jak ale připomíná například Thomas Knapp z amerického William Lloyd Garrison Center for Libertarian Advocacy Journalism, důležitý je v tomto směru kontext a pozadí celého případu. „Švédsko a Británie sloužily a stále slouží jako prodloužené ruce Spojených států v honbě za Assangem za jeho roli při odhalování amerických válečných zločinů v Iráku, Afghánistánu i jinde, a tak se škála možných žalob u Mezinárodního trestního soudu jeví mnohem věrohodněji.“ Mezi možnými žalobami si podle Thomase Knappa lze představit válečný zločin odepření práva na spravedlivý soud, pokus o válečný zločin nezákonné deportace a přesunu, válečný zločin nezákonného držení nebo porušování zákonného nároku na řádný výslech nebo výpovědi svědků, zastrašování svědků za jejich výpovědi, svévolné nakládání s důkazy…
Ještě před usnesením komise OSN se Assangeho pronásledovatelé mohli coby o polehčující okolnost opírat o právní nejistotu, nyní už tento argument ztratili. Pokračující vědomé držení Assangeho v azylu na ekvádorské ambasádě je totiž zřejmým a úmyslným pácháním několika trestných válečných zločinů, shrnuje Thomas Knapp. „Assange už není kořistí, ale znovu je lovcem. A jeho cíl je jasný.“
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
