Pro pochopení kauzy Juliana Assangeho je nutné si připomenout, že proti němu ve Švédsku nikdy nebyla vznesena žádná obvinění, tamní prokuratura ho chtěla na svém území podle oficiálních tvrzení jen vyslechnout v rámci předběžného řízení. Přitom na území Velké Británie v souvislosti s kauzou vyslechla 44 lidí, jen Assangeho nikoli. Švédský odvolací soud už před dvěma lety kvůli tomu konstatoval, že prokurátorka porušila své povinnosti tím, že pět let odmítala vyslechnout Assangeho v Británii. Assange ze Švédska neuprchl před zatčením, ale po zamítnutí povolení k pobytu a práci; odjel pět týdnů po zahájení vyšetřování, během nichž ho prokuratura při několika příležitostech odmítla vyslechnout. Assangeho obvinění z dvojnásobného znásilnění, v němž podle mnoha analýz sehrála hlavní roli zprvu žárlivost a posléze politika, bylo zamítnuto už v roce 2010, ale případ byl znovu otevřen péčí politika a advokáta Claese Borgströma. Americké obvinění ze špionáže, za což Assangemu hrozí až trest smrti, je naproti tomu platné.

Pracovní skupina OSN nyní, po více než třech letech, během nichž Julian Assange žil v azylu na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, bez ohledu na americký a britský nátlak rozhodl, že byl v Británii zadržován neoprávněně. Vyzval zároveň vlády Británie a Švédska, aby „ukončily zbavení svobody pana Assangeho, respektovaly jeho tělesnou integritu, svobodu pohybu a poskytly mu právo na odškodnění“. Stejná komise mimochodem vydala verdikt ve prospěch barmské disidentky Aun Schan Su Ťij, která byla propuštěna v roce 2010, nebo svrženého egyptského muslimskobratrského prezidenta Muhammada Mursího, který je ale dál vězněn, protože nová egyptská vláda verdikt neuznala.