Japonské jednotky v roce 1931 zorganizovaly malý výbuch na železnici a obvinily z něj Čínu, aby ospravedlnily invazi do Mandžuska. Událost vstoupila do dějin jako „Mukdenský“ nebo „Mandžuský“ incident“. Mezinárodní soudní tribunál v Tokiu posléze odhalil, ze „několik účastníků plánu, včetně (vysokého armádního důstojníka) Hašimota při různých příležitostech připouštělo účast na spiknutí, a potvrdilo, že cílem „incidentu“ bylo ospravedlnit okupaci Mandžuska Kvantungskou armádou.

Major SS před norimberským tribunálem připustil, že – na základě příkazů velitele Gestapa – spolu s dalšími nacistickými operativci provedl v Gliwicích falešné útoky na své lidi a zdroje, z nichž obvinili Poláky a ospravedlnili invazi do Polska. 

Záznamy vrchního velení italské armády, schválené osobně Mussolinim, připouštějí, že násilnosti, které se odehrály na řecko-albánské hranici, rozpoutali Italové. Vina padla na Řeky, což Itálii v roce 1940 posloužilo jako záminka k invazi do Řecka.

Nacistický generál Franz Halder v Norimberku vypověděl, že Hermann Göring připustil, že v roce 1933 zapálil budovu Říšského sněmu a vinu falešně hodil na komunisty.

Sovětský vůdce Nikita Chruščov připustil, že Rudá armáda v roce 1939 ostřelovala ruskou vesnici Majnila, z útoku obvinila Finsko a získala tak záminku k zahájení „zimní války“. Ruský prezident Boris Jelcin připustil, že Rusko bylo v oné válce agresorem.