Tereza Spencerová: Nedůvěryhodný svět pod falešnou vlajkou

29.05.2016 18:30 | Zprávy

Dějiny našeho světa jsou psány událostmi, které se odehrály zcela jinak, než je nám předkládáno, a někdy se dokonce ani nestaly vůbec. Namátkový přehled tzv. false flag operations, které se tak či onak „provalily“, a v každém případě podkopaly důvěru v oficiální výklad chodu historie.

Tereza Spencerová: Nedůvěryhodný svět pod falešnou vlajkou
Foto: pixabay.com
Popisek: Válka, ilustrační foto

Japonské jednotky v roce 1931 zorganizovaly malý výbuch na železnici a obvinily z něj Čínu, aby ospravedlnily invazi do Mandžuska. Událost vstoupila do dějin jako „Mukdenský“ nebo „Mandžuský“ incident“. Mezinárodní soudní tribunál v Tokiu posléze odhalil, ze „několik účastníků plánu, včetně (vysokého armádního důstojníka) Hašimota při různých příležitostech připouštělo účast na spiknutí, a potvrdilo, že cílem „incidentu“ bylo ospravedlnit okupaci Mandžuska Kvantungskou armádou.

Major SS před norimberským tribunálem připustil, že – na základě příkazů velitele Gestapa – spolu s dalšími nacistickými operativci provedl v Gliwicích falešné útoky na své lidi a zdroje, z nichž obvinili Poláky a ospravedlnili invazi do Polska. 

Záznamy vrchního velení italské armády, schválené osobně Mussolinim, připouštějí, že násilnosti, které se odehrály na řecko-albánské hranici, rozpoutali Italové. Vina padla na Řeky, což Itálii v roce 1940 posloužilo jako záminka k invazi do Řecka.

Nacistický generál Franz Halder v Norimberku vypověděl, že Hermann Göring připustil, že v roce 1933 zapálil budovu Říšského sněmu a vinu falešně hodil na komunisty.

Sovětský vůdce Nikita Chruščov připustil, že Rudá armáda v roce 1939 ostřelovala ruskou vesnici Majnila, z útoku obvinila Finsko a získala tak záminku k zahájení „zimní války“. Ruský prezident Boris Jelcin připustil, že Rusko bylo v oné válce agresorem.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Často mluvíte o lidech v exekuci nebo inslovenci

Ale zamýšlel jste se někdy na tím, jak minimalizovat to, aby se do nich lidé dostávali? A když už, aby to pro ně nebylo úplně likvidační - hlavně teda exekuce. Vím, že jste prosadili milostivé léto, ale to problém zcela neřeší a také nebylo určeno pro všechny. PS: Zabýváte se i přístupem exekutorů, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Milan Knížák: Na to petice nestačí

12:17 Milan Knížák: Na to petice nestačí

Glosa Milana Knížáka.