Kandidát Demokratické strany Mun Če-in podle očekávání zvítězil v prezidentských volbách v Jižní Koreji. O funkci usiloval už v roce 2012, ale tehdy byl těsně poražen dcerou někdejšího diktátora Pak Kun-hje, která byla nedávno z čela státu odvolána a nyní čelí závažným obviněním z korupce a zneužívání moci.
Zvolením Mun Če-ina jihokorejští voliči přerušili dosavadní tradici pravicových jestřábů v úřadu prezidenta a dali přednost politice zlepšování vztahů se Severní Koreou. Mun už dopředu avizoval, že po volbách při první „správné“ příležitosti Severní Koreu navštíví, a je připraven vrátit se k politice „slunečního svitu“ z přelomu tisíciletí s cílem upevnit vzájemné vztahy a odvrátit válku.
Nový jihokorejský prezident má kořeny na severu poloostrova a coby někdejší obhájce lidských práv hodlá rovněž zrušit řadu represivních „národně bezpečnostních“ zákonů, „posvítit“ si na mocné rodinné průmyslové konglomeráty, které po dekády ovládají jihokorejskou ekonomiku i politiku, a výrazně „reformovat“ domácí tajnou službu, která by podle něj měla přestat špiclovat vlastní občany a nově se zaměřit na působení v zahraničí. Takové změny mají podle Muna pomoci Jižní Koreji stát se „zodpovědnějším“ státem v regionu a současně zabránit tomu, aby tajná služba dál stranila konzervativcům a fakticky bránila volebním úspěchům dalších stran.
Podle New York Times je zvolení Muna pro Spojené státy špatnou zprávou, protože hatí vyhlídky na upevnění americko-jihokorejské aliance. Mun totiž podle všeho odmítne zaplatit Washingtonu požadovanou miliardu dolarů za protiraketový štít, který Spojené státy v uplynulých týdnech rychle v Jižní Koreji rozmístily kvůli eskalaci napětí se Severem, a co víc, sám Mun celý americký raketový komplex na jihokorejském území odmítá. Je prý pro Jižní Koreu velmi důležité, aby změnila dosavadní jednostrannou závislost na USA a „naučila se Američanům říkat ne“, prohlašuje pragmatický Mun, aniž by ovšem odstrašoval konzervativní voliče příliš ostrou kritikou americké politiky v nedávné „slovní válce“ mezi Donaldem Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Ona „válka“ mezi USA a Severní Koreou nicméně ale beztak spěje ke svému mírovému řešení. Zatímco se totiž Mun Če-in ujímal v Soulu svého úřadu, v norském Oslu proti sobě k jednáním usedli zástupci Washingtonu a Pchjongjangu. A okamžitě dostali pochvalu z Pekingu, který zdůraznil, že vždy dával přednost řešení jaderného sporu na Korejském poloostrově prostřednictvím rozhovorů. „Čína zůstane v kontaktu se všemi důležitými stranami a bude pracovat na tom, aby se jaderná otázka Korejského poloostrova vrátila na cestu mírového urovnání prostřednictvím dialogu a konzultací,“ prohlásil mimo jiné mluvčí čínského ministerstva zahraničí a naznačil tím, že rozhovory v Oslu zprostředkovala právě Čína. Už jen samotný fakt, že Washington na takové uspořádání přistoupil, přitom potvrzuje nově zveřejněné teze Trumpovy zahraniční politiky, v nichž má prohlubování spolupráce s Pekingem naprostou prioritu. Dát si se severokorejským Kimem cheeseburger u jednoho stolu v Americe, jak o tom Trump mluvil před volbami, už proto nevypadá nijak přehnaně fantasticky.
Lze přitom předpokládat, že Jižní Korea za Munova prezidentství bude na severokorejský „problém“ nahlížet shodně – nebo alespoň velmi podobně – jako Peking: vyhýbat se provokacím politickým i vojenským, předcházet eskalaci případné krize a vše řešit jednáním.
A s uspokojením muselo čínské vedení přijmout už jen samotný fakt, že je Mun podle všeho připraven otevřít rozhovory s Washingtonem o americkém raketovém deštníku v Jižní Koreji. Právě jeho rozmístění v uplynulých týdnech ohrozilo vztahy mezi Soulem s Pekingem v situaci, kdy je Čína největším obchodním partnerem Jižní Koreje – jihokorejský export z celé čtvrtiny směřuje právě do Číny, Peking vlastní 18 procent jihokorejských vládních dluhopisů a jen loni Jižní Koreu navštívilo osm milionů čínských turistů. „Doufáme, že Mun může podniknout iniciativu k nápravě vzájemných vztahů,“ shrnuje očekávání čínský Global Times. A v situaci, kdy ministr zahraničí USA Rex Tillerson fakticky ruší Obamovu hegemonistickou politiku „asijského směřování“ a vyvolává tak silně pročínské „dostředivé pohyby“ v regionu, čínský deník varuje před zbrklostí a vyzývá všechny zúčastněné ke klidu: „Pchjongjang, Washington i Soul by si měly uvědomit, že Severní Korea je zranitelný stát v obranném postoji. Nemá odvahu na to, aby vedla vojenský střet s USA a Jižní Koreou. Pokud její agresivní kroky dovedou USA a Jižní Koreu k chybným závěrům, situace se může vymknout kontrole.“
Nový jihokorejský prezident je s takovým názorem podle všeho srozuměn. A Donald Trump zřejmě už také.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
