Počátkem června iráčtí Kurdové učinili dlouho očekávaný krok – oznámili, že 25. září uspořádají referendum o vyhlášení nezávislosti na Iráku. Lze očekávat, že výsledkem hlasování bude většinové „ANO“, nicméně platí, že zatímco idea nezávislosti má mezi Kurdy obecně širokou podporu, představa o tom, jakým by budoucí stát měl být, už může být důvodem i k paralýze budoucího státu, v krajním případě i k občanské válce. Podle očekávání se ozvaly i státy, kterých se nezávislost iráckého Kurdistánu dotýká – kvůli vlastním kurdským menšinám – přinejmenším jako precedent. Centrální vláda v Bagdádu při vyhlídce na ztrátu bohaté ropné části svého území mluví o „nezodpovědnosti“, Turecko, které válčí se „svými“ Kurdy s takovou intenzitou, že rovná se zemí i historická města zapsaná na seznamech UNESCO, vnímá referendum rovnou jako „smrtelnou chybu“, která Kurdistán promění v oblast (tureckých?) bojů, Írán trochu bezbarvě zdůrazňuje podporu „územní celistvosti Iráku“…

Ať tak či tak, zdá se, že o budoucí nezávislosti beztak rozhodne ropa. Nebo v ní alespoň sehraje hlavní roli.

Pokud si irácký Kurdistán udrží současné území, bude mít podle odhadů zásoby asi 45 miliard barelů ropy. Bagdád dlouhé roky protestoval proti tomu, že si vláda Kurdistánu prodává ropu „za své“. Největší obchod Kurdové uzavřeli před třemi roky s Tureckem, načež vztahy mezi Kurdskou regionální vládou (KRG) a centrální vládou v Bagdádu dosáhly bodu mrazu. Pak se ale na scéně objevil Daeš, obsadil Mosul a obě strany začaly mít zcela jiné problémy, byť i bez ohledu na ně Kurdové s prodejem ropy nepřestali – například Izrael před dvěma lety pokrýval skoro 80 procent svého dovozu ropy právě z Kurdistánu. Nyní ale hrozba Daeše s blížícím se pádem Mosulu postupně ztrácí v Iráku na intenzitě, a tak se ropa může znovu stát středbodem politiky. A první velkou smlouvu nyní KRG uzavřela s politicky spřízněným Ruskem.  

Dohoda s ruským koncernem Rosněfť byla podepsána na nedávném světovém ekonomickém fóru v Petrohradu. Předpokládá spolupráci na dvacet let, během nichž bude ruský koncern nakupovat kurdskou ropu a rafinovat ji ve svých zařízeních v Německu, přičemž na kurdském území investuje tři miliardy dolarů, přičemž první miliarda podle některých zpráv už byla vyplacena, zatímco podle jiných bude vyplacena ještě letos. Dohoda výrazně rozšiřuje smlouvu z letošního února, která se týkala jen období do roku 2019, přičemž dává Rosněfti přístup k regionální přepravní síti s kapacitou 700 tisíc barelů denně, která se ale bude rozšiřovat. Rusko se tak – vedle USA a Turecka – stává klíčovým hráčem na kurdském ropném trhu.