Strašák rozpadu První reakce na Brexit vyvolávají dojem blížící se mohutné vlny: Skotové avizují referendum o nezávislosti, Severní Irsko oznamuje možné spojení s Irskem, pro referendum o vystoupení z EU se vyslovují stále silnější strany a hnutí ve Francii, Itálii, Nizozemsku, Švédsku, první hlasy pro Czexit zaznívají i v České republice … A pokud se od Británie oddělí Skotsko a současně Londýn ztratí i Severní Irsko, jak dlouho bude třeba Madrid s to udržet na uzdě Katalánce nebo Basky, nebo co asi udělá Řím, jemuž chtějí odejít Benátky, Furlánsko nebo Sardinie?
Český premiér Bohuslav Sobotka zatím Brexit vnímá z čistě bruselského pohledu: „Británie se jen vydala jinou cestou, než je evropská integrace. Je to rozhodnutí závažné a nezvratné. Britové budou mít menší vliv na to, co se v Evropě děje, a jejich země bude celkově slabší a méně důležitá.“ A dodal očividné, aniž by ovšem nabídl recept, jak na to: „Evropský projekt potřebuje mnohem silnější podporu občanů. Evropa musí být akceschopnější, pružnější, méně byrokratická a mnohem vnímavější k různorodosti.“
Pokud by se měla jeho slova naplnit, musel by nejspíš Brusel přestat být Bruselem, což je ale požadavek – přinejmenším prozatím – nesplnitelný. „V posedlosti myšlenkou na neustálou a totální integraci jsme přehlédli, že obyčejní lidé, občané Evropy, náš euroentuziasmus nesdílejí,“ připustil ale už v květnu unijní prezident Donald Tusk. „Evropu pronásleduje strašák rozpadu a vize federace podle mého není zrovna tou nejlepší odpovědí.“ Nyní ale Tusk už znovu slibuje jen "unijní jednotu"... Tereza Spencerová
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
