Jak jsem už několikrát připomínala, radikální islám během války v Sýrii – v podání Daeše, Al Kajdy a dalších skupin – brutálně ukázal „co umí“, což ve svém důsledku vyvolává v syrské společnosti, a hlavně mezi mladými lidmi, silné protiislámské nálady. Proto nyní i nespočet stoupenců Asadova režimu, především z prakticky sekulárních měst typu Damašku či Latákie, ostře kritizuje návrh nového zákona, který rozšiřuje pravomoci ministerstva pro náboženské záležitosti a zajišťuje mu větší nezávislost, než jakémukoli jinému státnímu úřadu. Největší bouře nevole a výzvy k protestům či dokonce ke „kulturní revoluci“ vyvolávají především články „výnosu číslo 16“, které ministerstvu umožňují budovat náboženské školy a vytvořit „mládežnický odbor“, který by dohlížel na kulturní a umělecké aktivity syrské mládeže. Text zákona ještě před konečným prezidentovým podpisem zveřejnil na sociálních sítích jeden z vládních poslanců.

Obhájci zákona z okolí Asadovy strany Baas argumentují, že smyslem je „absorbovat proces islámského probouzení“, který v Sýrii započal poté, co v roce 2011 propukla válka, a posílit „usmiřovací“ proces, který by rehabilitoval bývalé extremisty „v prostředí kontrolovaném vládou“. Damašek tvrdí, že zákon ve skutečnosti míří proti nenávistnému saúdskému wahhábismu a ideologii Muslimského bratrstva, a že je to z hlediska celého Blízkého východu „novátorská legislativa“. To není až tak úplně pravda, neboť velmi podobným směrem, tedy k jakési islámské obdobě u nás kdysi prosazovaného hnutí Pacem in Terris, přistoupil loni už Egypt. Na druhou stranu nový zákon plně odpovídá trendu, na němž se před dvěma lety shodla více než stovka předních sunnitských duchovních – tedy, že saúdský wahhábismus do „slušného“ islámu rozhodně nepatří.

Je pravděpodobné, že Bašár Asad zákon podepíše bez ohledu na nesouhlas značné části veřejnosti, a tak opravdu nelze vyloučit ani případné protivládní a především protiislámské demonstrace. Na sociálních sítích se množí podpisy pod obecným opozičním provoláním: „Jsem syrský občan… Kategoricky odmítám jakýkoli projekt, který by proměnil Sýrii v náboženský stát, a také odmítám jakýkoli projekt, který by kontroloval syrskou společnost prostřednictvím náboženských institucí, ať už jsou důvody jakékoli. Vyhlašuji svůj naprostý nesouhlas s novým zákonem o ministerstvu pro náboženské otázky. Proklamuji současně svou naději v demokratickou, sekulární, občanskou Sýrii a budu ze všech svých sil bojovat za dosažení tohoto vznešeného cíle.“