Tomáš Adam, Filip Novotný: Rostou, ale ne jako po dešti - vývoj mezd v eurozóně ve srovnání s ČR

05.08.2018 7:37 | Zprávy

Po období krize a recese, které započalo před deseti lety, zažívá eurozóna od roku 2013 hospodářské oživení.

Tomáš Adam, Filip Novotný: Rostou, ale ne jako po dešti - vývoj mezd v eurozóně ve srovnání s ČR
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

HDP v mezičtvrtletním vyjádření roste nepřetržitě již téměř pět let, a v loňském roce jeho růst dokonce výrazně zrychlil. I když na začátku letošního roku ekonomika eurozóny mírně zpomalila, předstihové ukazatele se stále pohybují bezpečně v pásmu expanze a nad svými průměrnými hodnotami. V souladu s tímto příznivým vývojem poklesla nezaměstnanost v eurozóně pod předkrizovou úroveň a v dubnu letošního roku dosáhla 8,5 %. Na základě ekonomické teorie vycházející z tzv. Phillipsovy křivky[1], která popisuje negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a dynamikou mezd, by v těchto podmínkách mělo docházet k silnému růstu mezd.

Z tohoto pohledu je překvapivé, že nominální růst mezd od roku 2013 v eurozóně překročil 2% úroveň pouze výjimečně (Graf 1). Ke znatelnému zrychlení mzdového vývoje nedošlo ani po roce 2014, kdy se ekonomika zemí platících eurem přesunula z fáze mírného oživení do fáze expanze. Po určitých náznacích, že se dynamika mezd začala v první polovině 2017 zvyšovat, došlo ve druhé polovině roku naopak k jejímu snížení. Růst mezd ve veřejném sektoru přitom mírně zaostával za růstem v soukromém sektoru (o 0,4 procentního bodu), což souviselo s úspornými opatřeními vládního sektoru v některých zemích eurozóny.

Premiantem může být jenom někdo

Vývoj mezd napříč členskými státy eurozóny je navíc značně různorodý. V prvním čtvrtletí roku 2018 rostly nominální mzdy nejrychleji v pobaltských zemích a na Slovensku (Graf 2). V Portugalsku naopak hodinové mzdy poklesly, a to jak v nominálním, tak v reálném vyjádření (tj. po očistění o růst spotřebitelských cen). Reálně mzdy poklesly také v Itálii, zatímco ve Francii reálné mzdy zhruba stagnovaly. V eurozóně jako celku dosáhl růst nominálních mezd v prvním čtvrtletí 1,8 %, přičemž po započtení inflace mzdy vzrostly jen nepatrně. Pouze mírně vyšším tempem než v celé eurozóně rostly mzdy také v Německu, tedy v zemi významné pro zahraniční obchod ČR.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ČNB

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Když mě vzali za vojáka...

15:57 Jiří Halík: Když mě vzali za vojáka...

Písničkář Jarek Nohavaca napsal: Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola, vypadal jsem jako blbe…