Tomáš Adam, Filip Novotný: Rostou, ale ne jako po dešti - vývoj mezd v eurozóně ve srovnání s ČR

05.08.2018 7:37

Po období krize a recese, které započalo před deseti lety, zažívá eurozóna od roku 2013 hospodářské oživení.

Tomáš Adam, Filip Novotný: Rostou, ale ne jako po dešti - vývoj mezd v eurozóně ve srovnání s ČR
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto
reklama

HDP v mezičtvrtletním vyjádření roste nepřetržitě již téměř pět let, a v loňském roce jeho růst dokonce výrazně zrychlil. I když na začátku letošního roku ekonomika eurozóny mírně zpomalila, předstihové ukazatele se stále pohybují bezpečně v pásmu expanze a nad svými průměrnými hodnotami. V souladu s tímto příznivým vývojem poklesla nezaměstnanost v eurozóně pod předkrizovou úroveň a v dubnu letošního roku dosáhla 8,5 %. Na základě ekonomické teorie vycházející z tzv. Phillipsovy křivky[1], která popisuje negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a dynamikou mezd, by v těchto podmínkách mělo docházet k silnému růstu mezd.

Z tohoto pohledu je překvapivé, že nominální růst mezd od roku 2013 v eurozóně překročil 2% úroveň pouze výjimečně (Graf 1). Ke znatelnému zrychlení mzdového vývoje nedošlo ani po roce 2014, kdy se ekonomika zemí platících eurem přesunula z fáze mírného oživení do fáze expanze. Po určitých náznacích, že se dynamika mezd začala v první polovině 2017 zvyšovat, došlo ve druhé polovině roku naopak k jejímu snížení. Růst mezd ve veřejném sektoru přitom mírně zaostával za růstem v soukromém sektoru (o 0,4 procentního bodu), což souviselo s úspornými opatřeními vládního sektoru v některých zemích eurozóny.

Premiantem může být jenom někdo

Vývoj mezd napříč členskými státy eurozóny je navíc značně různorodý. V prvním čtvrtletí roku 2018 rostly nominální mzdy nejrychleji v pobaltských zemích a na Slovensku (Graf 2). V Portugalsku naopak hodinové mzdy poklesly, a to jak v nominálním, tak v reálném vyjádření (tj. po očistění o růst spotřebitelských cen). Reálně mzdy poklesly také v Itálii, zatímco ve Francii reálné mzdy zhruba stagnovaly. V eurozóně jako celku dosáhl růst nominálních mezd v prvním čtvrtletí 1,8 %, přičemž po započtení inflace mzdy vzrostly jen nepatrně. Pouze mírně vyšším tempem než v celé eurozóně rostly mzdy také v Německu, tedy v zemi významné pro zahraniční obchod ČR.

V samotné ČR rostly mzdy na začátku letošního roku na základě srovnatelného ukazatele téměř stejným tempem jako v pobaltských zemích a na Slovensku. ČNB nicméně ve svých analýzách sleduje národní mzdový ukazatel, který sestavuje Český statistický úřad (ČSÚ) a který se mírně odlišuje od metodiky Eurostatu (Graf 3). Ukazatel ČSÚ vykazuje v případě ČR historicky nižší volatilitu a pro začátek roku 2018 také nižší hodnotu než indikátor Eurostatu.

Phillipsova křivka někde stále platí

Nízké tempo růstu mezd v zemích s vysokou nezaměstnaností – tj. ve Španělsku, Itálii a na Kypru – není vzhledem k volné kapacitě v jejich ekonomikách překvapivé (Graf 4). Přestože nezaměstnanost v posledních letech klesala ve všech zemích eurozóny, míra nezaměstnanosti v zemích jižního křídla zůstává nad hodnotami zaznamenanými před krizí. Celková míra nezaměstnanosti navíc volné kapacity v ekonomice podhodnocuje, a to z toho důvodu, že mnoho zaměstnanců pracuje nedobrovolně na zkrácený úvazek, i když by preferovali plný pracovní poměr. Dle odhadů Evropské centrální banky se tak šířeji pojatá míra nezaměstnanosti v eurozóně pohybovala např. v prvním čtvrtletí loňského roku o téměř 5 procentních bodů nad oficiální mírou nezaměstnanosti.

Pohledem Phillipsovy křivky nejsou překvapivá ani vysoká tempa růstu mezd v některých nových členských státech měnové unie (v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a na Slovensku) a v ČR. V těchto zemích hraje ve mzdovém vývoji výraznou roli napětí na trhu práce. Např. v Estonsku je toto napětí zvýšeno tím, že značná část obyvatelstva pracuje v sousedním Finsku, kde jsou mzdy řádově vyšší. Druhým faktorem rychlejšího růstu mezd v těchto ekonomikách je jejich konvergence k jádrovým zemím, protože výchozí hodnota mezd a nákladů na práci (Graf 5) je v nových členských státech EU, včetně ČR, stále relativně nízká.

Naproti tomu v Německu, kde nezaměstnanost dosahuje svých historických minim, vzbuzuje mírné tempo růstu mezd pozornost. Tomuto nestandardnímu vývoji se věnuje širší diskuse související s hypotézou tzv. zploštění Phillipsovy křivky (Graf 6), která se vede nejen v případě Německa, ale i dalších vyspělých zemí. Toto zploštění znamená, že mzdový vývoj není na vývoj na trhu práce tak citlivý jako v minulosti. Vzhledem k tomu, že mzdy a celková hodnota inflace jsou spolu úzce provázány, by plošší Phillipsova křivka znamenala, že opatření centrální banky za účelem zvýšení či snížení inflace musí být výraznější než dříve.

V ČR byl několik let po krizi vývoj mezd také výrazně utlumený, a to navzdory snižující se nezaměstnanosti. Poslední vývoj však naznačuje, že se teorií popisovaný a v minulosti pozorovaný vztah mezi růstem mezd a nezaměstnaností obnovil. Mzdová Phillipsova křivka v ČR má v období po krizi dokonce vyšší sklon, než tomu bylo v předkrizovém období. To bylo dáno relativně stabilním růstem nominálních mezd bez ohledu na vývoj nezaměstnanosti v předkrizovém období. Naopak v období po krizi, kdy míra nezaměstnanosti v ČR výrazně poklesla, vztah mezi růstem nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti zesílil. Inflace spotřebitelských cen přitom na růst mezd reagovala v obou obdobích pouze omezeně.

Made in Germany

Při bližším zkoumání historického vývoje růstu mezd v Německu lze v posledních 20 letech najít čtyři období (Graf 7), na jejichž základě nelze současný mzdový růst v Německu hodnotit jako netypicky nízký:

Období 1998–2002: Vývoj byl ovlivněn předchozím sjednocením Německa, kdy rostlo zadlužení veřejných financí, a trh práce nebyl pružný. Ekonomika v tomto období rostla pomalu (meziročně v průměru o 1,7 %) a nezaměstnanost byla vysoká. Růst HDP začal od roku 2000 výrazně zpomalovat a míra nezaměstnanosti se začala po předchozím poklesu opět zvyšovat. V průměru za celé toto období dosáhla míra nezaměstnanosti 8,5 %.

Období 2003–2008: Nezaměstnanost dále rostla. Zároveň došlo, mj. pod tlakem přesunu výroby do východoevropských zemí s nižšími mzdovými náklady, k reformám na trhu práce (Hartz I–IV). Ty mířily zejména na zpružnění trhu práce, a tím na snížení počtu nezaměstnaných, např. podporou zkrácených pracovních úvazků. Reformou prošel celý systém úřadů práce, včetně podoby vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V tomto období se vrátil na trh práce velký počet dříve nezaměstnaných nebo osob stojících mimo pracovní trh. Míra nezaměstnanosti po dosažení svého vrcholu v roce 2005 (přes 11 %) začala klesat. Tlak na růst mezd byl nízký a vzhledem k současně probíhajícím reformám mzdy ve státním sektoru v reálném vyjádření dokonce poklesly.

Období finanční krize 2009–2014: Nezaměstnanost v Německu na rozdíl od jiných zemí eurozóny příliš nevzrostla (od října 2008 do července 2009 pouze o 0,9 p. b.) a rychle se vrátila ke svému klesajícímu trendu. Zaměstnanci preferovali zmrazení či pokles platů před nejistotou ztráty zaměstnání. Míra nezaměstnanosti v tomto období dosáhla v průměru 6 %.

Období od roku 2015 až dosud: Je charakteristické stabilním hospodářským růstem a zároveň velmi nízkou inflací spotřebitelských cen. Přestože se dynamika mezd v tomto příznivém ekonomickém prostředí zvýšila ve srovnání s předchozími obdobími pouze mírně, v reálném vyjádření si mzdy v tomto období vedly nejlépe.

To, že tempo růstu mezd v Německu zůstává navzdory historicky nejnižší nezaměstnanosti umírněné, lze vysvětlit kombinací několika faktorů. Velkou roli hraje migrace z východní Evropy, Itálie a Španělska, která vzrostla především v souvislosti s finanční a dluhovou krizí (Graf 8). Pracovníci z těchto zemí tak zvyšují nabídku práce v Německu, což působí proti růstu její ceny. Slabší tlak na růst mezd plyne také z vysokého podílu zaměstnanců se zkrácenými úvazky (téměř 30 % pracující populace) a s pracovními smlouvami na dobu určitou (téměř 13 %). Síla těchto zaměstnanců při mzdovém vyjednávání je totiž nižší. V poslední době dále odbory kladou vyšší důraz na zkrácení pracovní doby a pro zaměstnance je často rovnováha mezi pracovním a soukromým životem důležitější než vyšší nárůst mezd. Určitou roli hraje také mechanismus stanovování mezd, který obsahuje jak v Německu, tak v dalších zemích častěji než dříve „vzadhledící“ prvky[2]. V současnosti tak může odrážet delší období nízké pozorované inflace. Pomalý růst nominálních mezd v neposlední řadě odráží také slabý růst produktivity práce v posledních letech.

Návrat k růstu konkurenceschopnosti

Pozorované rozdíly ve mzdovém vývoji zemí eurozóny jsou projevem postupného odstraňování nerovnováh z doby před finanční krizí. Po odeznění finanční a dluhové krize probíhá v zemích jižního křídla postupný proces obnovy konkurenceschopnosti, který se projevuje mj. poklesem či pouze mírným růstem jednotkových nákladů práce (Graf 9). K tomuto vývoji přispěly také reformy trhu práce, které země jižního křídla provedly. Ve srovnání s těmito ekonomikami je nárůst jednotkových nákladů práce v Německu vyšší. Obrátil se tak vývoj zaznamenaný v letech 2002–2008, kdy země jižního křídla konkurenceschopnost oproti Německu ztrácely (viz horizontální čáry v grafu 9). V tomto prostředí by návrat inflace k cíli ECB urychlilo, kdyby nárůst mzdových nákladů v Německu (jehož podíl na ukazateli celkových mzdových nákladů v eurozóně představuje 35 %) zřetelně překročil 2 %. Vývoj v tomto směru naznačuje například únorový výsledek kolektivního vyjednávání odborové organizace IG Metall (pod kterou spadá asi 3,9 milionů německých zaměstnanců), který počítá s nárůstem mezd o 4,3 %.

Světlo na konci tunelu

Dostupné výhledy růstu mezd pro eurozónu a především pro Německo ale s jejich brzkým výraznějším zrychlením stále nepočítají (Tabulka 1). Růst ceny ropy a slabší kurz eura ve druhém čtvrtletí 2018 oproti začátku roku navíc část nominálního růstu mezd ukrojí, což bude mít pravděpodobně negativní dopad na spotřebitelskou poptávku, a zprostředkovaně tak mohou být tlumeny poptávkové inflační tlaky v eurozóně. S vědomím určitých omezení při srovnávání mzdových ukazatelů v různých zemích očekává únorový výhled Consensus Forecasts (CF)[3] zrychlení růstu hodinových mzdových nákladů v eurozóně v letošním roce na 2 % a v příštím roce na 2,3 %. Stejný růst mezd pro letošní rok byl předpovídán již v CF ze srpna 2017, což dokládá strnulost a ukotvenost mzdových očekávání na relativně nízké úrovni. V samotném Německu prognózuje červnový CF nárůst mezd v produkčním sektoru vyjednaných pro letošní i příští rok na úrovni 2,9 %. Také Bundesbanka ve své pravidelné měsíční zprávě uvádí, že hlavními faktory, které přispěly k utlumenému mzdovému vývoji v Německu, jsou nízký růst produktivity, nízká pozorovaná inflace spotřebitelských cen a vysoký příliv pracovníků z ostatních zemí EU. Nicméně sílící napětí na trhu práce by mělo podle její červnové prognózy přispět ke zrychlení růstu nominálních mezd v letošním a příštím roce (u vyjednaných mezd na 2,9 %).

Výhledy růstu nominálních mezd pro eurozónu a Německo

    2018 2019 2020
CF EA (hodinové mzdové náklady) 2,0 2,3  
  DE (mzdy v produkčním sektoru) 2,9 2,9  
EIU EA 2,2 2,4 2,5
  DE 2,7 2,9 2,9
Bundesbanka DE (vyjednané mzdy) 2,9 2,9  
 

[1] Mzdová Phillipsova křivka zachycuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a jí odpovídající mírou růstu mezd. Nižší nezaměstnanost je tedy spojena s vyšším růstem mezd.

[2] Růst mezd je stanovován na základě minulého vývoje, nikoli na základě očekávání, což vede navzdory pozitivnímu vývoji k jejich setrvačnosti.

[3] CF je měsíční publikace společnosti Consensus Economics, která dotazníkovým způsobem získává výhledy ekonomických veličin od většinou soukromých bank. Výhledy CF pro inflaci spotřebitelských cen a cen průmyslových výrobců a růst HDP u hlavních obchodních partnerů ČR, včetně výhledu měnového kurzu USD/EUR, jsou používány jako vstupy do jádrového predikčního modelu ČNB (g3).

Tomáš Adam, Filip Novotný

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: ČNB
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lukáš Kovanda: Nálada v tuzemském průmyslu už není pod bodem mrazu, ale na něm. Průmyslníkům vadí slabá koruna

11:08 Lukáš Kovanda: Nálada v tuzemském průmyslu už není pod bodem mrazu, ale na něm. Průmyslníkům vadí slabá koruna

Tak lze také číst květnová čísla indexu nákupních manažerů v tuzemském zpracovatelském průmyslu, kte…