Tomáš Doležal: Měl by být starosta Kolář kvůli Koněvovu pomníku obviněn? Zákon existuje…

17.09.2019 12:29

Na území Prahy 6 se ještě 9. května vedly líté boje, při nichž v Divoké Šárce padlo, tváří v tvář vojskům Waffen SS, 37 rudoarmějců.

Tomáš Doležal: Měl by být starosta Kolář kvůli Koněvovu pomníku obviněn? Zákon existuje…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na Náměstí Interbrigády v Praze

TOP 09 zoufale hledá témata, která by oddálila politickou smrt této strany. Okolo cynické politické hry jejího starosty Ondřeje Koláře se v městské části Praha 6 rozpoutala vzrušená debata. Ta se, jak známo, týká sporů ohledně pomníku maršála Koněva na náměstí Interbrigády, který má být odstraněn. Přitom zapadly některé docela podstatné souvislosti, které posouvají celou záležitost z komunální úrovně do jiných dimenzí.

Zraněni se cítí i živí

Spor okolo pomníku je ovšem věc, která lokální úroveň objektivně přesahuje. Jde o důvody historické a morální. Je totiž jen velmi těžko akceptovatelné, aby několik desítek obecních zastupitelů škrtem pera plivlo do obličeje tisícům sovětských vojáků padlých při osvobozování Prahy a celého tehdejšího Československa. Zraněni se ale cítí i živí. Jde nejen o pozůstalé po těchto hrdinech, ale i o další pamětníky, včetně veteránů Pražského povstání. Někteří z nich naštěstí ještě stále žijí a mohou svým osobním svědectvím bojovat proti nemravným snahám o přepisování a falšování našich moderních dějin, jejichž je „causa Koněv“ modelovým příkladem i lakmusovým papírkem (co všechno si nechá společnost líbit) současně.

Vandalismus přijímal vlídně

Posledních 29 let byl ve spojitosti s pomníkem v Praze 6 absolutní klid. Ti, kdo chtěli, přišli se maršálu Koněvovi každoročně v květnových dnech poklonit, ostatní to respektovali. Nikdo necítil potřebu svůj jiný názor na věc demonstrovat vandalismem či hlasitými politickými proklamacemi. Události nabraly jiný spád a směr až po nástupu starosty Koláře a jeho ekipy. Nejprve přibyla k pomníku (dez)informační tabule. Poté se začaly v určitých intervalech opakovat vandalské útoky na sochu. Kolář pro ně vyjadřoval pochopení hraničící s nadšením. Vše eskalovalo starostovými infantilními řečmi o tom, že taky může pomník klidně vyhodit do sběru.

Lidí se zeptat báli

Následně přišlo usnesení zastupitelstva o jeho odstranění. Starosta a jeho lidé, kteří se všude zaštiťují „vůlí občanů Prahy 6“, neprojevili ale ani minimum politické odvahy v tom smyslu, že by se těchto občanů v místním referendu zeptali na to, zda odstranění maršálova pomníku je i jejich přáním. Měli by tak učinit minimálně z následujícího důvodu. Pomník nestojí na území Prahy 6 nějakou shodou okolností nebo jen a pouze díky arbitrárnímu rozhodnutí příslušných orgánů minulého režimu. Praha 6 totiž byla „vstupní branou“Rudé armády do Prahy, to jejími ulicemi osvoboditelé postupovali do centra Prahy. A zde, na území Prahy 6, se ještě 9. května vedly líté boje, při nichž například v Divoké Šárce padlo, tváří v tvář vojskům Waffen SS, 37 rudoarmějců, vojáků Koněvova frontu. Ti jsou pohřbeni na vokovickém hřbitově, kde se každoročně koná na jejich památku pietní akt. Amatérský historik, starosta Kolář, se ho nezúčastnil ani jednou. Zato pohádky o vlasovcích vypráví velmi náruživě...

Ať promluví zákon

Vyšší úroveň, než je ta komunální, může podle některých výkladů, ale také podle prosté logiky a slušnosti, dodat celé záležitosti Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993. Jak ale upozorňují například někteří představitelé Českého svazu bojovníků za svobodu, ještě mnohem důležitější je Zákon č. 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech, a to především tyto jeho pasáže:

paragraf 2

vymezení pojmů

...

(2) Válečným hrobem je pro účely tohoto zákona i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.

...

(4) Péčí o válečné hroby se rozumí zabezpečování úpravy, ochrany, zřizování nových válečných hrobů, přemísťování nebo rušení válečných hrobů, včetně exhumací.

(5) Údržbou a úpravou válečného hrobu se rozumí označení válečného hrobu, umístění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu, včetně běžné údržby válečného hrobu, jeho okolí a přístupu k němu.

paragraf 3

péče o válečné hroby

(1) Péči o válečný hrob zabezpečuje vlastník válečného hrobu, a pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn.

(2) Přemístění nebo zrušení válečného hrobu a jinou změnu válečného hrobu než jeho údržbu a úpravu může jeho vlastník nebo, pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn, provést jen na základě jeho písemné žádosti a po písemném souhlasu Ministerstva obrany (dále jen "ministerstvo"). Nový válečný hrob lze zřídit jen na základě písemné žádosti zřizovatele a po písemném souhlasu vlastníka nemovitosti a ministerstva. Souhlasy ministerstva nenahrazují povolení nebo vyjádření jiného správního úřadu, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu.

(3) Vlastník válečného hrobu, jakož i vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob umístěn, pokud je válečný hrob mimo pohřebiště, je povinen umožnit k němu přístup za účelem vzdání úcty nebo provedení prací souvisejících s péčí o válečný hrob.

paragraf 5

Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neumožní k válečnému hrobu přístup,
b) nezabezpečí úpravu válečného hrobu, nebo
c) provede jinou změnu válečného hrobu než jeho úpravu, anebo přemístí nebo zruší válečný hrob bez souhlasu ministerstva.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 20000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).

(3) Přestupky podle odstavce 1 projednává pověřený obecní úřad; dopustí-li se přestupku podle odstavce 1 obec, je příslušným k jeho projednání krajský úřad

(konec citace zákona)

Musíme se ptát!

Odhlédněme nyní od všech politických a morálních Kolářových excesů. Otázka zní jednoduše. Jednal starosta (a potažmo zastupitelstvo Městské části Praha 6) v souladu s výše citovaným zákonem? Měl by dostat možnost seznámit se s průběhem přestupkového řízení v roli obviněného z přestupku?

Autorem článku je ekonom a politolog Tomáš Doležal, někdejší dlouholetý občan Prahy 6

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…