Další díl seriálu od EDUin o tom, co lze vyčíst z maturitních dat, ukazuje strategii, kterou volí maturanti při psaní slohové práce. Co z toho plyne pro příští podobu maturit?
Jaké slohové útvary si maturanti vybírají nejčastěji? Jaké jsou důvody takového výběru? U kterých zadání je největší šance na úspěch? Má se v příštích ročnících nějak měnit jejich nabídka? To jsou otázky, které si můžeme klást nad výsledky analýzy maturitních dat z loňského ročníku státních maturit. I tentokrát na nich chceme ukázat, jak by mohla a měla vypadat maturitní data zpracovaná do podoby, v níž jsou srozumitelná veřejnosti. Aby bylo zřejmé, proč takové informace přispějí k věcnější debatě o zkouškách, které nařizuje stát.
Co jsme sledovali: Sledovali jsme, která témata si maturanti loni při zpracování písemné práce vybírali. Zároveň jsme tato data propojili s tím, jak uspěli stejní jednotlivci v testu z ČJL. Podle výsledku testu jsme je rozdělili do tří skupin (silně nadprůměrní, zhruba průměrní, silně podprůměrní), abychom viděli, jak jejich výsledky v testu souvisejí se schopností uspět ve slohu. Víme tedy, kterým zadáním dávaly jednotlivé skupiny přednost, která naopak opomíjely a jak uspěly.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Jak je možné, že komunisté můžou vůbec kandidovat?
Existuje přeci zákon, který propagaci jejich ideologie zakazuje. Neměla by tak být zakázána celá komunistická strana?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
19:40 Pavel Foltán: OZZY aneb Není rebel jako rebel
Komentář písničkáře a mediálního právníka Pavla Foltána k úmrtí Ozzyho Osbourna.
