Tomáš Krystlík: Má Rusko šanci se opět stát světovou velmocí?

25.05.2022 15:13 | Komentář

Odpověď je jednoduchá: nemá. Lze, ale něco takového predikovat v době, kdy rusko-ukrajinský válečný konflikt ještě neskončil? Je to možné, stačí si uvědomit důsledky embarga dalších států proti Ruské federaci, které válka vyvolala, v oblastech zdánlivě pro velmocenské postavení státu nedůležitých.

Tomáš Krystlík: Má Rusko šanci se opět stát světovou velmocí?
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

I když Ruská federace počítá s postupným rozdrobením odporu a opatření západních zemí vůči sobě, zapomíná, že široká západní veřejnost vlivem válečných zločinů ruské armády na Ukrajině s důkazy zprostředkovávanými prakticky okamžitě internetem tak lehce Rusku neustoupí. 

Anketa

Jste pro schválení „manželství pro všechny“?

3%
95%
hlasovalo: 15867 lidí
Ukázkovým příkladem budiž němečtí Zelení, kteří se z polobolševické strany najednou nanejvýš překvapivě stali válečnými jestřáby, nejradikálnější německou protiruskou silou ve vládní koalici. A naopak na AfD přistál cejch strany proruské.

Ruská federace jako skoro každý stát není zcela autarkní, neobejde se bez importu, tedy i bez předchozího exportu. Vymaňování se z energetické závislosti Evropy na RF přinese Rusku v příštích měsících a letech vlivem nedostatku plynu a ropy na světovém trhu možná ještě vyšší zisky než má dnes, ale co pak? Plyn proudí z Ruska prakticky jen do Evropy, zařízení pro jeho zkapalňování a hlavně pro asi 600násobné zmenšování jeho objemu (LNG) Rusko nemá a stavba nového zařízení na Sibiři vlivem dovozního embarga na některá zařízení minulý týden zcela skončila. Většinu své ropy nedopravuje Rusko svým zákazníkům ropovody, nýbrž loďmi, otázkou však je, jak dlouho ještě, když USA odběratele ruské ropy loďmi vystavují značnému hospodářskému tlaku. U plynu to bude pro Rusy finančně horší než u ropy, přestane-li plyn téci plynovody do Evropy za situace, kdy zkapalňovací zařízení pro LNG Rusko nemá a mít nebude, bude donuceno uzavřít mnohá těžící pole pro zemní plyn, což je věc nadmíru finančně nákladná. Uhlí je na světovém trhu dost, takže k exportu zbývá Rusku v podstatě jen obilí. Lze též předvídat, že vlivem dosahovaných výsledků na Ukrajině se zahraniční poptávka po ruských zbraních nezvýší, zejména když se ukázalo, že pro závažnou ruskou konstrukční chybu osádka tanku zásah nepřežije.

Embargo se týká i dodávek náhradních dílů pro civilní letadla západní provenience koupená nebo pronajatá ruskými firmami, což znamená, že nebude-li dodržena jejich preventivní výměna v předepsaných intervalech, nebudou smět ona letadla vzlétnout. A těch je v ruském civilním letectví většina, přičemž Rusko je velmi rozsáhlé, pozemní dopravní síť nikterak hustá.

Zákaz dovozu se týká mnoha věcí, mimo jiné i dílů pro automobily. Následkem toho Rusko letos ukončilo výrobu osobních aut s díly dováženými nebo vyráběnými v licenci a nahradilo je výrobou starých typů Moskvičů 408 a 412 známými ještě z éry SSSR. Ty nemají ani řízený katalyzátor, což je hlavní důvod pro dnešní obnovení jejich výroby, protože Rusko lambda sondu a elektroniku pro regulaci bohatosti palivové směsi nebylo a není s to vyrábět. A to navzdory tomu, že řízené katalyzátory jsou v západní Evropě povinností již tři desetiletí (od roku 1993). Auta pro domácí ruský trh samozřejmě řízený katalyzátor mít nemusí, ale příklad dobře ilustruje technickou zaostalost RF. Svou technologickou úrovní se tak Rusko velmi liší od Číny, která je schopna vše potřebné vyvinout nebo alespoň okopírovat. A následně také exportovat.

Zničené ruské zbraně na Ukrajině bude třeba časem nahradit. Ale i ty často obsahují elektroniku sestavenou z embargovaných západních součástek již desetiletí, propašovaných do země Službou vněšněj razvědky (SVR) a GRU. Rozdíl proti civilnímu sektoru spočívá v počtu potřebných součástek - u zbraní řádově stovky či tisíce, v civilním sektoru však statisíce, jako by tomu bylo potřeba v případě katalyzátorových lambda sond pro auta. V dnešních dnech podle zpráv začíná Rusko na Ukrajině pociťovat nedostatek přesných řízených raket, takže je nuceno používat pro přesnější bombardování letadla. Nedostatek řízených raket bude muset být v budoucnu vyrovnán, celkem se bude jednat o jednotky tisíc kusů, zatím byly vystřeleny na ukrajinské cíle necelé tři tisíce řízených střel, jenže každá obsahuje složitou elektroniku a některé součástky není Rusko schopno vyrobit. Takže SVR a GRU začnou se je snažit jako obvykle pašovat ze zahraničí, jenže nyní, při vyšší bdělosti západních zemí vlivem rusko-ukrajinské války bude akvizice obou ruských tajných služeb zřejmě o dost slabší.

Byť se tyto a podobné potíže možná podaří Ruské federaci časem nějak překonat, není reálné, že v dohledné době vyvine životaschopný a zabezpečený komunikační a řídící systém koordinující činnost mnoha útočících složek vojsk v počtu několika desítek nebo stovek najednou, protože zde jsou technologické nároky enormní. Z těchto důvodů má ruské letectvo například nacvičeny přesné útoky jen ve dvojicích letounů, protože přesný útok celými letkami, navíc třeba z různých útvarů s odlišnými typy letadel nejsou schopni koordinovat, natož sladit je současnými akcemi pozemních a námořních vojskových útvarů.

Na Ukrajině se ukázalo, že systém pro šifrovanou komunikaci sice ruská armáda zaveden má, ale v poli nefungoval, takže ruští velitelé se běžně nekódovaně domlouvali se svými štáby a jednotkami mobilními telefony přes ukrajinskou veřejnou telefonní síť (!) a byli přitom – jak jinak - odposloucháváni.

Ještě jeden faktor brání ruskému vojsku efektivně bojovat. V západních armádách vydávají důstojníci rámcové rozkazy, tj. čeho má být dosaženo, s tím, že přesná realizace je svěřena poddůstojnictvu s mužstvem, kteří přizpůsobují taktiku momentálním poměrům na bojišti, které se nedají předem předvídat. A ruská a též i čínská armáda nemají poddůstojnictvo. Zřejmě z tohoto důvodu má ruská armáda na Ukrajině takové množství padlých generálů (i důstojníků), protože musejí do předních linií dohlédnout na plnění rozkazů. Zároveň to byl také důvod ztráty Krymu, doněcké a luhanské separatistické oblasti v roce 2014 – tamější ukrajinské vojenské jednotky podle tehdy platné sovětské (ruské) vojenské doktríny čekaly na rozkazy shora, co mají dělat, a ty nepřišly. Ukrajina si z toho vyvodila poučení a během následujících let přeměnila svou vojenskou doktrínu podle západního vzoru.

Další překážkou pro efektivitu ruské armády je zvyk z druhé světové války, na kterém se toho dodnes příliš nezměnilo, kdy rudoarmějci v počtu vystřílených nábojů na osobu z osobních zbraní skončili na posledním místě (!) ze všech válčících armád. Ne kvůli tomu, že by neměli do nich po většinu války munici, nýbrž že jim cestu vpřed proklestilo předchozí peklo způsobené mohutnou ale málo přesnou dělostřeleckou palbou, kaťušemi a bombardováním z letadel, takže nemuseli ze svých ručních zbraní střílet. Tuto taktiku se snaží uplatňovat ruská armáda i dnes.

Když to shrneme do důsledku, tak Ruská federace se světovou velmocí již nikdy stát nemůže.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: .

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Na to vše nelze zapomínat.“ Docent Valenčík a věci, o kterých se na Západě mlčelo

13:13 „Na to vše nelze zapomínat.“ Docent Valenčík a věci, o kterých se na Západě mlčelo

POLOČAS ROKU HRŮZY Evropa dělala mrtvého brouka a nechala těžkou situaci na Ukrajině přerůst do válk…