Nejprve se uprchlíci tlačili do Evropy hlavně přes Španělsko a Itálii, pak přišel nynější hlavní nápor přes Turecko, Řecko, Makedonii, Maďarsko do Rakouska a Německa. Syřané prchající před válkou tvoří jen asi jednu pětinu běženců, přes polovinu tvoří obyvatelé Balkánu, kterým nehrozí pronásledování a kteří se domnívají, že vyspělejší státy Evropy je budou živit.
Německo vidouc, že všechny státy EU na balkánské cestě, Řecko, Maďarsko zcela a částečně Rakousko zanedbaly svou povinnost vyplývající z výše uvedeného nařízení EU předepisujícího jim rozhodnout o azylu žadatelů a o registraci každého běžence dostavivšího se na jeho území, je z těchto zemí, aby zabránilo strádání uprchlíků, převzalo a to zcela proti smyslu nařízení Dublin III. Nyní byly i německé kapacity pro příjem běženců vyčerpány – autobusy s nimi jsou dirigovány na pozemky, kde technické služby dosud nestačily pro ně vybudovat stany a sociální zařízení. Německo se tudíž rozhodlo ke hraničním kontrolám na hranicích s Rakouskem. Prohlíženy jsou vlaky, autobusy a z osobních vozů jen takové, do jejichž zavazadlového prostoru by se mohlo vejít více než jeden dospělý uprchlík.
Rakousko a Maďarsko poté náhle zjistily, že si příchozí budou muset ponechat do rozhodnutí o azylu nebo o statutu válečného uprchlíka, a zavedly hraniční kontroly na rakousko–maďarských a maďarsko–srbských hranicích. Poslední jsou stoprocentní, cestovním dokladem se musí prokázat každý a některé přechody se Srbskem ohrožené přívalem uprchlíků jsou uzavřeny zcela. To donutilo státy, přes které by se od nich běženci mohli dostat do Německa oklikou, tj. Česko a Slovensko, aby své hraniční kontroly zpřísnily také. Trestný čin překročení hranic bez povolení, který zavedlo Maďarsko, silně vybočuje z právního úzu zemí EU, kde to je pouhý přestupek. Povolení ke střelbě na maďarsko–srbské hranice taktéž.
První země, kde uprchlíku nehrozí pronásledování, ho má registrovat a rozhodnout, zda mu poskytne azyl. Tím jsou v případě balkánské cesty v případě Německa všechny státy v řetězci Turecko-Řecko-Makedonie-Maďarsko-Rakousko. Podle nařízení Dublin III je příslušné pro tyto úkony ze států EU Řecko. To ale takovou věc nezvládne již kvůli řeckému způsobu fungování státní správy. Pomoc ve formě výpomoci správních úředníků z EU nepřijme, protože by to byla okupace jejich země. Již v roce 1857 poskytla Francie Řecku necelé dvě stovky svých úředníků, aby jim pomohli vybudovat berní a katastrální úřady. Vzdali to po dvou letech a dodnes jsou vybírání daní a pozemkové knihy v Řecku ve velmi neblahém stavu.
Srbský ministr sociálních věcí dnes na hraničním přechodu Röszke podle zpráv ZDF zřejmě pochopil, jaká finanční a organizační katastrofa se na Srbsko uzavřením hranic s Maďarskem valí. Srbové se asi budou snažit expedovat uprchlíky ve své zemi do Makedonie a ta zase do Řecka. Problém tím nebude odstraněn, protože i když tyto dvě země přijmou pomoc EU při registraci a organizaci návratu uprchlíků do země předchozí, kde jim již nehrozilo pronásledování, neučiní tak stejným způsobem Řecko. Bude sice zřejmě ochotné přijmout od EU za tím účelem peníze, nikoliv však vyškolené úředníky, kteří by to zvládli.
Novými událostmi se zvýší tlak EU na solidární přerozdělení uprchlíků podle kvót, kterému se úporně – i za cenu opovržení evropským společenstvím – brání země Visegrádu a baltské státy. Je to od nich velmi nemravné: na jedné straně berou od EU dotace, na straně druhé nejsou s EU solidární. Snížení nebo zastavení dotací z EU je tedy přiměřeným následkem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
