Významný prostor je věnován makroobezřetnostním kapitálovým rezervám a nástrojům zaměřeným na odolnost finančních institucí vůči dopadům pandemie Covid-19. Z tohoto pohledu stojí za pozornost především rozsáhlejší sada zátěžových testů s výrazně nepříznivými scénáři. Bez ohledu na materializaci jednotlivých scénářů přináší Zpráva také důležitou informaci – v jaké fázi ekonomického a finančního cyklu se nacházíme a v jaké kondici do této fáze vstoupila ekonomika a finanční sektor.

Koronavirová nákaza ukončila příznivé období domácí ekonomiky charakterizované od roku 2014 solidním hospodářským růstem, nízkou nezaměstnaností, svižným růstem mezd a uvolněnými finančními podmínkami. Nástup pandemie koronaviru a následná protipandemická opatření vedly k ekonomickému propadu a výraznému zhoršení výhledu hospodářského růstu domácí ekonomiky pro rok 2020 i 2021. V krátkém až středním období je tak nejvýznamnějším zdrojem rizika pro finanční stabilitu makroekonomické riziko.

Domácí bankovní sektor vstoupil do sestupné fáze finančního cyklu v dobré kondici

Domácí finanční sektor v roce 2019 zaznamenal růst ve většině segmentů, dopady koronavirové krize však ovlivní růstovou dynamiku v roce 2020. Bankovní sektor vstoupil do sestupné fáze finančního cyklu doprovázené koronavirovou krizí s robustní kapitálovou a likviditní pozicí a silnou ziskovostí. Ta dosáhla historicky nejvyšší úrovně, avšak s nástupem krize začala klesat i vlivem počínajícího nárůstu úvěrových ztrát. Jejich další růst bude tlak na pokles ziskovosti dále zvyšovat. Schopnost bankovního sektoru absorbovat ztráty a poskytovat úvěry reálné ekonomice podpořilo snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy z původně plánovaných 2 % na 0,5 %. Zvýšil se tak kapitálový přebytek, jehož významnou roli při zajištění odolnosti bankovního sektoru indikují výsledky Nepříznivého scénáře provedeného makrozátěžového testu. V tomto scénáři by na rozdíl od Základního scénáře bez kapitálových přebytků neplnila kapitálové požadavky Pilíře 1 a Pilíře 2 převážná část domácích bank i sektor jako celek.

Otřesy na finančních trzích vyústily v likviditní zátěž některých domácích nebankovních finančních institucí. Tato zátěž však nevedla k systémovým tržním poruchám. Rizika související se zvýšenou volatilitou finančních trhů a dlouhodobými dopady koronavirové krize na poptávku po investičních produktech nicméně přetrvávají.

Sektory pojišťoven a penzijních fondů si zachovaly stabilitu

Pojišťovny a penzijní společnosti zůstaly po propuknutí koronavirové krize dostatečně kapitálově vybaveny. Případný déletrvající ekonomický pokles a prostředí dlouhodobě nízkých výnosů by však mohly ovlivnit pojišťovny v oblasti životního i neživotního pojištění. Propad cen aktiv na globálních finančních trzích prozatím neohrozil růst hodnoty investičního portfolia penzijních fondů. Relativně nízká kapitálová vybavenost penzijních společností ve vztahu k velikosti transformovaných fondů a systému „garantované nuly“ vede k jejich zranitelnosti. Tato zranitelnost může být vyvolaná zejména potenciální volatilitou cen českých státních dluhopisů.