„Například otázka velikosti podniků se ukazuje v optice krize, kterou jsme snad již překonali nebo jejíž poslední fázi překonáváme, jako překvapivě důležitá,“ uvedla v rámci dnešní mezinárodní vědecké konference na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze profesorka Eva Kislingerová. Toto setkání vědců a také pracovníků z praxe se uskutečnilo pod názvem Faktory prosperity podniků v lokálním a globálním prostředí optikou roku 2013. Jde o jeden z výstupů projektu IGA2 „Rozhodující aspekty vývoje konkurenceschopnosti podniků a národních ekonomik v globálním hospodářském systému“. Záštitu nad konferencí převzal Praze prof. Ing. Richarda Hindls, CSc., dr. h. c.
Hlavní zaměření konference bylo definováno na prezentaci nových poznatků o vývoji konkurenceschopnosti podniků a národních ekonomik. Řada z přednášejících či diskutujících v popoledních sekcích však opakovaně poukazovala na to, že po zkušenostech s krizí započatou v roce 2008 jsme poněkud ztratili jistotu v tom, jak vlastně konkurenceschopnost měřit a popisovat. „Hospodářské systémy jsou stále složitější a hůře pochopitelné, s tím se také mění naše chápání konkurenční schopnosti,“ uvedla profesorka Kislingerová v katedry podnikové ekonomiky VŠE v Praze.
V dopoledním plenárním bloku zazněl mimo jiné pečlivě sledovaný referát právníka Jindřicha Kalíška z kanceláře Becker&Poliakoff s.r.o. k nové legislativě s účinností od ledna 2014. „Vzhledem k rozsahu změn jde samozřejmě spíše o upozornění na některé aspekty nové úpravy,“ poznamenal doktor Kalíšek s tím, že všichni teprve čekáme na to, jakým způsobem k problematice přistoupí soudy a jaké se vybudují zvyklosti. „Dne 22. března 2012 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny tři obsáhlé zákony tvořící základ rekodifikace a komplexní modernizace českého soukromého práva – nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.; dále jen „NOZ“), zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.; dále jen „ZOK“) a zákon o mezinárodním právu soukromém (zákon č. 91/2012 Sb.),“ upozornil autor s tím, že významnými novinkami směřujícími k účelnější a bezpečnější správě obchodních korporací (corporate governance) jsou redefinice (zpřesnění obsahu) principu řádného hospodáře (§ 159 ZOK), který byl doplněn o korektiv možného vadného podnikatelského úsudku (§ 51 ZOK), zavedení obecné právní úpravy střetu zájmů členů orgánů obchodní korporace, podrobnější zachycení smlouvy o výkonu funkce anebo možnost založení ručitelské odpovědnosti nedbalého člena statutárního orgánu za dluhy korporace soudem, popř. soudní zákaz této osobě zastávat v budoucnu stejnou pozici v jiné obchodní korporaci (pakliže svou nedbalostí způsobil úpadek obchodní korporace, a to až na 10 let).
Podle autora i podle hlavních hlasů v diskusi se zdá, že vědecká i podnikatelská obec jsou zajedno v tom, že významná změna v právní oblasti vytvoří značné příležitosti pro podnikatele, kteří novou úpravu správně a včas pochopí.
|
