Václav Danda: Američané opět „pozvali“ Rusko do přímé konfrontace. Příprava pozemní invaze do Sýrie vrcholí

Syrská armáda dále pokračuje ve svém vítězném tažení. Za podpory ruského letectva se jí podařilo o tomto víkendu dobýt důležité strategické město Rabíja, které se stalo poslední baštou islamistických teroristů v provincii Látakíja na západě země. Rabíja byla v jejich rukou od roku 2012. Místní převážně alavitské obyvatelstvo si prožilo za tu dobu peklo na zemi. Dnem i nocí zakoušelo kruté násilí od zahraničních žoldáků, tvořených většinou Turkmeny a frontou an-Nusrá.

Osvobozování Sýrie od islamistů

Asadovy jednotky tak pokračují v osvobozování Sýrie od islamistů, od počátku podporovaných Spojenými státy a Izraelem a jejich arabskými a tureckými spojenci. Od nového roku se podařilo – nepochybně především díky ruské letecké podpoře – osvobodit značnou část okupovaného syrského území včetně důležitých měst jako je Salma v Latakii či Bilaliyah ležící nedaleko Damašku. Syrské armádě se rovněž minulý týden podařilo zahájit postup na města Daraya a Moadamiya s cílem přerušit spojnici mezi stanovišti teroristů na předměstích Damašku. Důležité bylo rovněž dobytí města Sheikh Miskeen poblíž jordánských hranic, důležitým opěrným bodem teroristů z an-Nusry. Pomalu ale jistě také pokračuje osvobozování Aleppa.

Zničený Homs poté, co se ho podařilo vytrhnout z rukou teroristů.

Tyto úspěchy asadovské koalice, která spolu s Ruskem hrozí brzo vyčistit od teroristů podstatnou část Sýrie, jsou pochopitelně trnem v oku nejen Američanům a jejich nepřiznaným spojencům z Islámského státu, ale také Turecku a Saúdské Arábii.

Je nanejvýš pravděpodobné, že Spojené státy úplné osvobození Sýrie nikdy nepřipustí a vývoj od počátku roku ukazuje, že se nebudou rozpakovat vyvolat na Blízkém východě nový vleklý konflikt. Poprvé se k tomu jasně vyjádřil prezident Obama, když před čtrnácti dny ve svém „poselství“ o stavu Unie vyzval Kongres, aby hlasoval pro pozemní operaci proti Islámskému státu, což není nic jiného než výzva k pozemní operaci v Sýrii za pomoci regionálních spojenců a amerických speciálních jednotek.

Pařížská válečná porada

Od té doby však dostaly věci rychlý spád. Zcela bez obalu se před týdnem vyjádřil americký ministr obrany Ash Carter. Při schůzce v Paříži, kde jednal se svými protějšky z Francie, Německa, Austrálie, Itálie, Nizozemska a Británie, fakticky vyzval k pozemní operaci proti Islámskému státu. Cílem by podle něho měla být mimo jiné syrská Rakká ovládaná ISILem. „Pomůžeme Iráčanům a Kurdům dobýt zpět Mosul a vyhnat Islámský stát z jeho hlavního města, syrské Rakky.“ Agentura Reuters s odvoláním na televizní kanál CNBC to interpretovala jasně: „Carter prohlásil, že v rámci strategie boje s IS bude v Iráku a v Sýrii pozemní operace.“ Jinými slovy – připravme se na pozemní válku.

Právě na pařížské válečné poradě údajně padlo rozhodnutí zahájit operaci široké kolice včetně vstupu pozemních jednotek. Podle mnoha pozorovatelů již není otázka nestojí „zda“, ale „kdy“. Tomu, že to bude velmi brzo, nasvědčují i slova dalšího z amerických „jestřábů“, viceprezidenta Joe Bidena, která pronesl o víkendu při návštěvě Istanbulu.„Pokud nebude možné urovnat konflikt v Sýrii diplomatickou cestou, jsou Spojené státy a Turecko připraveny reálně uvažovat o vojenském řešení,“ uvedl po sobotní schůzce s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem.

Zároveň Ankaru ujistil, že USA podporují její boj proti separatistům z Kurdské strany pracujících (PKK), kteří jsou podle něho pro Turecko stejnou hrozbou jako Islámský stát. Co na to Brusel, který nad svými spojenci z radikální marxistické PKK drží ochrannou ruku? To agentury neuvádějí. Zřejmě mají Američané s Turky pocit, že EU natolik zaměstnali importem migrantů, že se nezmůže ani na symbolický odpor. A mají samozřejmě pravdu.

Turecká invaze začala

Americké jednotky ze 101. divize minulý týden již dorazily do iráckého Anbáru pod rouškou ušlechtilého boje s Islámským státem. Speciální americké síly dorazily na leteckou základnu Al-Asad ležící ve středním Anbáru, která byla důležitým uzlem při americké okupaci Iráku. Vše samozřejmě bez souhlasu irácké vlády či parlamentu.

Turecká armáda již minulý týden překročila hranice Sýrie a vstoupila proti vůli syrské vlády do města Jarablus na západním břehu řeky Eufrat. Turecká vojenská akce uvnitř Sýrie vyvolala ostré syrské protesty. Syrská vláda si stěžovala u OSN, ale samozřejmě marně.

Rusko již dříve oznámilo, že očekává v nejbližší době tureckou invazi do severní Sýrie, což by znamenalo prudkou eskalaci konfliktu. Alexej Fenenko z ruské Akademie věd je přesvědčen, že je Turecko rozhodnuto vytvořit „bezpečnostní zónu“ v severní Sýrii.

Proto se lze důvodně obávat další eskalace konfliktu mezi Ruskem a Tureckem. „Myslím, že protiletadlové raketové systémy S-400, které Rusko používá jako opatření na ochranu syrské letecké základny Hmeymim, se budou hodit. Vojenská konfrontace mezi Ruskem a Tureckem je zcela reálná,“ řekl Fenenko.

Vojenský analytik Stanislaw Tarasov k tomu dále dodává: „Turecko chtělo v případné bezpečnostní zóně v severní Sýrii držet uprchlíky. To však není vše. Bezpečnostní zóna měla sloužit i jako řídící centrum pro opozici proti vládě v Damašku. Tento plán však selhal.“ Tarasov také naznačuje možnou hrozbu pro Turecko: „Rozdělení Sýrie s největší pravděpodobností zároveň nedovolí zachování územní celistvosti Turecka. Pro Ankaru není cesty zpět,“ řekl Tarasov.

Přistávací dráhy pro Herculy

Do toho přišla o víkendu zpráva, že Spojené státy zprovozňují v Sýrii další letiště. Jedná se o oblast na severu, který kontrolují kurdské milice. Američané zde rozšiřují přistávací plochu pro letadla. S odkazem na satelitní snímky analytického střediska Stratfor to o víkendu uvedla BBC. V místě by podle BBC mohly přistávat i těžké nákladní letouny Hercules.

Damašek o víkendu proto znovu varoval Spojené státy před pozemní operací. Syrský velvyslanec v Rusku Riad Haddad zdůraznil, že vojenská intervence v Sýrii bez souhlasu Damašku by byla považována za agresi. „Každý zásah do záležitostí Sýrie bez souhlasu vlády je považován za útok proti syrskému lidu,“ cituje Riada Haddada agentura Interfax.

Před čím varovala Nulandová?

Takže si to shrňme. Obama 13. ledna ve svém poselství k národu vyzve zčistajasna k pozemní operaci v Sýrii. Náměstkyně ministra zahraničí („madam revoluce“) Viktorie Nulandová při své cestě z litevského Vilniusu 15. ledna nečekaně obrátí letadlo a přistává v Kaliningradu, kde se na neplánované schůzce setkává s poradcem prezidenta Putina Vladimírem Surkovem. Ze setkání nebylo vydáno žádné komuniké, ale podle ruských médií byla Nulandová velmi rozrušená a mluvila o blížícím se válečném konfliktu.

20. ledna se scházejí ministři zahraničí USA a Ruska v Curychu a dojednávají podrobnosti o mírových jednáních mezi syrskou vládou a opozičními skupinami, které by měly začít 25. ledna v Ženevě. Ve stejný den, tedy 20. ledna, se koná „válečná porada“ v Paříži, po které americký ministr obrany Ash Carter oznamuje rozhodnutí o pozemní operaci v Sýrii. Podrobnosti o operaci a zapojení Turecka dojednává v sobotu 23. ledna v Istanbulu Joe Biden. Mezitím turecké jednotky vstupují do Sýrie a americké jednotky do Iráku. A na severu Sýrie američtí vojáci připravují letiště pro přistávání těžkých letadel.

Zdá se, že ve Spojených státech se část aktérů rozhodla jednat na vlastní pěst a poslat další pozvánku Rusku do války. Cíl je jasný: rozdělení Sýrie a zabránění dalšímu postupu Asada s ruským letectvem, íránskými Revolučními gardami a Hizballáhem v zádech.

Zásadní otázka zní, zda Rusko, které má v Sýrii rozmístěné raketové systémy S-400 a rovněž připravuje kromě Latákije i další letiště na severu pro přistávání těžkých strojů, bude moci hozenou rukavici odmítnout.

Pokud ne, pak nezbývá než konstatovat, že ani v případě ukrajinského konfliktu nebyly obě velmoci tak blízko přímého střetu.

Co by to znamenalo, raději nedomýšlet.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.