Nezdařený pokus o puč v Turecku má kromě jiného dopad i na vztahy mezi Ankarou a Kyjevem. To je zvláště nepříjemné pro americké plány na vybudování islamistických teroristických jednotek připravovaných na Ukrajině pro diverzní činnost na Krymu a v jižních oblastech Ruska. Právě Turecko, které má se zakládáním džihádistických oddílů bojujících na syrské frontě bohaté zkušenosti, mělo být hlavním garantem celé teroristické aliance proti Rusku.

Krymská "exilová vláda"

Prezidenti Erdogan a Porošenko se na podzim (po sestřelení ruského letadla na syrsko-turecké hranici) sešli, aby vypilovali společnou strategii proti Rusku. Zahrnovala kromě jiného i výcvik a přípravu islamistů. Důležitým prvkem v celé konstrukci, na které se kromě Turecka a Ukrajiny podíleli američtí specialisté, bylo i zapojení krymských Tatarů. Turecké angažmá v celé akci je sice po zpackaném převratu v režii Spojených států proti Erdoganovi nejspíš nadlouho neaktuální, nicméně celá operace běží dál i bez Turecka a příprava „osvobozenecké krymské tatarské armády“ je v plném proudu.

Že jde o velmi důležitý strategický plán, dokazují i jednání, která probíhala letos na jaře mezi zástupci krymských Tatarů, představovaných členy regionálního parlamentu, a některými britskými poslanci. Iniciativa, která se zrodila 23. března v Londýně při jednání u kulatého stolu, není nic menšího než vytvoření krymské exilové vlády. Ta by podle těchto úvah měla mít dokonce svá velvyslanectví v jednotlivých evropských zemích, včetně ČR. „Zastoupení Krymu v exilu“ by tak nejen dále stupňovalo protiruské napětí v oblasti, ale současně by vytvořilo další kanál pro přemisťování džihádistů do evropských zemí.

Tatarský Majlis

Zástupci tatarského Majlisu, což je pojmenování pro zákonodárný orgán v mnoha islámských zemích, budou chtít vytvořit „osvobozeneckou armádu“, která se tak stane dalším teroristickým islamistickým želízkem v ohni, v boji proti Rusku. Stejně jako se Američany vycvičení čečenští džihádisté bojující v Sýrii často vymknou kontrole a útočí i na cíle v západní Evropě, i zde je obdobné riziko značné. Máme se tedy v budoucnu na co těšit.

Majlis na Krymu byl vytvořen v roce 1991 Krultajem (Krymskotatrský národní sjezd) jako forma národně-společenské a politické organizace krymských Tatarů. Je financován prostřednictvím fondu Krym a „Imdat-Bank“, která vznikla v únoru 1994. Po zvolení Viktora Janukovyče ukrajinským prezidentem se Majlis dostal do konfliktu s mocí na celostátní i regionální úrovni. V době kyjevského Euromajdanu Majlis oficiálně podporoval pučisty, kteří Janukovyče donutili emigrovat do Ruska, a pak se násilím chopili moci. V únoru 2014 byl Majlis jedinou krymskou organizací, která vzdorovala rostoucím snahám místního obyvatelstva připojit Krym k Rusku.