Václav Danda: Snahy o převrat v Rusku se stupňují

Poslední dny přinesly několik podstatných propagandistických útoků Západu na ruského prezidenta Vladimíra Putina. Na jednu stranu jde o stálou kampaň, takže by se dalo říci "Nic nového". Jenže ono tu něco nového přece jenom je, a tak není od věci se na tuto situaci podívat trochu blíže.

Vypadá to napohled nepochopitelně a protismyslně. Ministři zahraničí Ruska a Spojených států naznačují nutnost "restartu" vzájemných vztahů - zvláště v souvislosti s nutností ukončit syrskou občanskou válku vyvolanou a udržovanou Západem, jemuž se ovšem poněkud vymkla z rukou. Francouzský ministr mluví o nutnosti ukončit na jaře protiruské sankce, na které doplácí především evropské země (zatímco Spojené státy svůj obchod s Ruskem mezitím podstatně zvýšily). Evropa se zmítá v migrantské krizi, EU hrozí rozpad a celý svět balancuje na pokraji nové hospodářské recese, s níž se ta předchozí nedá ani srovnávat.

A v témže okamžiku USA a jejich největší velvyslanectví na východním břehu Atlantiku zvané mechanicky stále ještě Velká Británie zahájí novou kampaň proti ruskému prezidentovi. Proč? Co je za tím? Vzhledem k nezvykle ostré odpovědi Kremlu je jasné, že nejde o běžné "škádlení".

Rusko se Západu dál vzdaluje

Paradoxně může jít o nervózní reakci na fakt, že navzdory hospodářským potížím, které primárně způsobuje uměle řízená "ropná sabotáž", při níž ceny této suroviny klesají do naprosto nereálných mezí, Rusko nepřichází s prosíkem, ale dále se Západu vzdaluje: ekonomicky, politicky, ale především ideově. Návrat ke křesťanským kořenům a hodnotám je něčím, co pro takzvaně liberální (ve skutečnosti však jen hluboce dekadentní) vůdce Západu je horší variantou, než byl Sovětský svaz a komunismus.

Vladimír Putin si to zjevně dobře uvědomuje. Tento týden při setkání se svými příznivci ve Stavropolu si dal záležet, aby ostře odsoudil někdejší bolševickou vládu za její represe proti ruskému obyvatelstvu včetně vyvraždění carské rodiny. "Brutálně popravili posledního ruského cara s celou jeho rodinou a služebnictvem, usmrtili tisíce kněží a umístili časovanou bombu pod ruský stát tím, že nakreslili administrativní hranice podél etnických linií," řekl Putin. A není vůbec pozoruhodné, že západní propadanda, která se jinak chytá každého jeho slova se stejnou vášnivostí jako pražská kavárna výroků prezidenta Zemana, toto "přehlédla" bez jediného komentáře.

Ruský prezident velmi dobře věděl, kam tím míří. Narozdíl od Západu je v dnešním Rusku už běžně známo, že za rozpoutáním bolševické revoluce stály stejné síly, které nadále ovládají rozhodující pozice v projektu totalitního ovládnutí světa, takzvaného Nového světové řádu. Jenže bez kontroly nad Ruskem není možné uskutečnit tento utopický projekt, o který se majitelé klíčů od hlavních bankovních sejfů již více než sto let pokoušejí. Vzdalující se Rusko je opravdu znervózňuje.

Protože však současně jadernou velmoc aktuálně nutně potřebují, snaží se skandalizovat Vladimíra Putina, v domnění, že tak pomáhají připravit půdu pro jeho odstranění vnitřním pučem. Pokoušejí se udělat něco s pro ně nepochopitelným faktem, že navzdory hospodářským potížím se prezidentova popularita stále pohybuje kolem neuvěřitelných 90 procent a nevykazuje žádné známky rozkolísanosti. A tak sahají k poněkud zoufalým akcím.

O provaze v domě oběšencově

Britský soud například bez jakéhokoliv důkazu obvinil Vladimíra Putina z podílu na vraždě bývalého ruského špiona Alexandra Litviněnka, který přeběhl k Britům. Soudce prohlásil, že o celé akci "nejspíš" věděl i Vladimír Putin, který ji "s největší pravděpodobností" schválil. Důvodem měla být údajně osobní msta za to, že Litviněnko o něm v osobním deníku napsal, že je pedofil. Důkaz? Putin byl prý podle Litviněnka zachycen na videu s nezletilými chlapci v jistém moskevském bytě - navzdory tomu, že žádné takové video neexistuje. Zločinný Putin je prý včas získal a zničil. Jak se může takovou ubohou ničím nepodloženou bulvární pomluvou zabývat soud? Jak vidět může.

Říká se tomu mluvit o provaze v domě oběšencově. V době kdy se homosexuální pedofilní skandály rozrůstají v Londýně do obřích rozměrů, kdy policie každý další den zjišťuje, že mezi pederasty byly vysoce postavené osobnosti veřejného života od poslanců, byznysmenů, moderátorů a televizních bavičů až po Westminsterský palác, je takové téma pro Brity srozumitelné.

Jenže ke vší smůle se proti tvrzení, že za vraždou Litviněnka stojí ruská tajná sužba, ohradil i špiónův bratr Maxim. Řekl, že to považuje za absolutní nesmysl a naopak poukázal na zájem Britů zbavit se "vytěženého" Litviněnka. "Rusové neměli žádný zájem na zabití mého bratra. Mohli to být Angličané, Izraelci, Američané… A jakou motivaci by pro to měli? S tím se dokonce ani netají. Chtěli obrátit veřejné mínění proti Putinovi," soudí Maxim Litviněnko, který žije střídavě v italském Rimini a rodném Rusku.

Vysvětluje, že Litviněnko už dávno ztratil pro Brity důležitost, a tak se rozhodli z přeběhlého agenta vytěžit ještě propagandisticky maximum. Současně se prý Londýn obával, že Litviněnko plánoval návrat do Ruska, což by mohlo přinést další potíže britským tajným službám.

Oblíbené téma pro vyvolání barevných revolucí

Vzápětí přispěchal se svou troškou do pomluv také Washington. Zástupce ministerstva financí USA Adam Shubin, který se věnuje americkým sankcím proti Rusku, promluvil v BBC o ruském prezidentovi jako o "zosobnění korupce". Podle jeho slov to už americké vedení ví dávno. No hleďme, že se soudruzi nezmínili!

Putin je údajně i majitelem jachty, kterou mu prý věnoval oligarcha Abramovič. Ale nejen to. Ten korupčník dělá věci, které ve vyspělé demokratické Americe neexistují: "Viděli jsme, jak nechává zbohatnout své přátele a nejbližší spojence a jak vytlačuje na okraj ty, koho za přátele nepovažuje. Ať jde o energetické suroviny či státní zakázky, pomáhá těm, kteří mu budou sloužit, a vylučuje ty, kteří nebudou. Pro mne je to obrázek korupce," objasnil Shubin - a tvářil se při tom do kamery BBC naprosto vážně.

Smyslem těchto ubohostí je zřejmě podpořit Pátou kolonu Putinových soupeřů v Moskvě. Že jsou tyto síly kolem Vladimíra Putina aktivní mají dokazovat překvapivé "popravy" některých konzervativně uvažujících představitelů, kteří opustili své posty v okolí prezidenta. Legenda tvrdí, že "liberálové" reprezentovaní premiérem Dmitrijem Medvěděvem, dále usilují o to, aby Západ Rusko akceptoval. Jde jim prý o začlenění země do světového impéria NWO, zatímco Putin chce ruskou suverenitu v pozici globální velmoci.

Proč se jich Putin nezbaví?

Není pochyb, že tato Pátá kolona na mnoha významných postech kolem Putina skutečně je. Příčinu, proč se jí ještě razantně nezbavil, lze hledat ve dvou možných odpovědích. Jednak dnešní Rusko skutečně není diktaturou, jak jej západní propaganda líčí. Putinovy výroky o bolševismu jsou pro to více než výmluvné. Je tu prostě politická opozice - jakkoli slabá a veřejností téměř jednoznačně odmítaná - která má své (především finanční a mocenské) zájmy.

Ale také je možné, že razantní "čistka" by vyvolala tvrdou reakci Západu. Podle ekonoma a člena Akademie věd Michaila Děljagina by na pád svých "agentů" zareagoval Západ ještě ostřeji než po zpětném připojení Krymu k Rusku. Za takovou reakcí není třeba hledat jen "ideové rozdíly", ale především sílu ruských "elit", zvlášť těch "za vodou", které by takový krok vnímaly jako atak na své osobní a životní byznysové zájmy. Kombinace americké subverze a lokálních velkých peněz je zřejmě tím největším nebezpečím, které dnes Putinovi hrozí.

Surkov a ti druzí

Do oběhu se tak vypouštějí fantastické teorie. Jedna z nich třeba tvrdí, že o svržení Putina jednala na uzavřené schůzce v polovině ledna v Kaliningradu i (madam revoluce) Viktoria Nulandová s poradcem Vladimíra Putina, Vladmírem Surkovem. Ten prý patří podle některých ruských komentátorů právě mezi Pátou kolonu. Do vysokých funkcí byl údajně dosazen v devadesátých letech právě jedním z největších prozápadních oligarchů v zemi Michailem Chodorkovským, který se dnes připravuje ve Švýcarském exilu k převzetí moci v Rusku.

Faktem je, že Surkov se významně podepsal na realizaci kyjevského Majdanu. Byl v osudnou chvíli přímo v Kyjevě jako zvláštní pověřenec Ruska a doporučil prezidentu Janukovyčovi ustoupit demonstrantům a odejít ze země. Za katastrofální neodhadnutí situace, které stálo na počátku tragické občanské války na Ukrajině byl Surkov kritizován, ale nakonec se vše svedlo na "špatné rozhodnutí v krizové situaci".

Podle některých komentátorů, ale přesně věděl, co dělá a v podstatě sabotoval úsilí Ruska podržet regulérně zvoleného Janukovyče a zabránit tomu, co následovalo. Právě to některé romantičtější pozorovatele vedlo k domněnce, že na lednovém setkání s Nulandovou mohl Surkov konspirovat o rozhodujícímu útoku na Putina. O tom, že taková jednání probíhají na mnoha stranách denně, není nutno pochybovat. Určitě však v méně okázalých kulisách a určitě ne před zraky veřejnosti.

Zatím má Vladimír Putin podle všech příznaků situaci pevně v rukou a daří se mu vyvažovat i zájmy svých potenciálních konkurentů, kteří rozhodně nemohou spoléhat na Západem proklamované "demokratické cesty k moci". Putinova pozice ve veřejnosti je neotřesitelná. Pokud se mu podaří proplout mezi Skyllou a Charybdou hospodářské rekonstrukce a blízkovýchodní šachové partie o Sýrii, stane se prakticky neohrozitelným. Teprve pak přijde chvíle zbavit se Páté kolony.

Ale to Surkov a ti druzí za oceánem také dobře vědí. I to, že Putinovy šachové schopnosti a čas pracují proti nim.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.