Zahájení operace na dobití iráckého Mosulu je jen dalším přilitím oleje do ohně na blízkovýchodní frontě, která je dnes již nepochybnou součástí otevřené konfrontace jaderných velmocí.

Jen několik dní před pondělním úderem irácké armády, otevřeně podporované Spojenými státy (včetně účasti amerických pozemních sil a jejich spojenců v regionu), která má za cíl osvobodit druhé největší irácké město z rukou ISIL, se o víkendu sešli ministři zahraničí Spojených států a Ruska ve švýcarském Lausanne. Jak se dalo očekávat, jednání žádnou dohodu o Sýrii nepřineslo.

Jde o zvolení Clintonové

K rozhovorům Johna Kerryho a Sergeje Lavrova se po několika hodinách připojili ministři sedmi klíčových blízkovýchodních států: Turecka, Iráku, Egypta, Jordánska, Kataru, Saúdské Arábie a Íránu - a zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura.

Dva dny po této schůzce spustily Spojené státy prostřednictvím irácké armády a kurdských jednotek ofenzívu, jejímž cílem je znovudobytí severoiráckého velkoměsta Mosulu. Není pochyb o tom, že útok na Mosul má hned několik významů a je součástí celkové strategie amerického establishmentu - toho času v chaosu. V případě rychlého dobytí města, o kterém málokdo pochybuje, neboť útoku se účastní kromě 25 tisíc iráckých vojáků také tisíce Američanů včetně letectva, se bude jednat spíše o propagandistickou záležitost.

Očekávaná rychlá porážka ISIL v Mosulu má totiž být využita v závěrečné fázi kampaně pro Hillary Clintonovou. Načasování operace - jako součásti předvolební kampaně demokratů - je stejně ohraným trikem jako takzvaná likvidace Usámy bin Ládina před pěti lety. Ta byla rovněž naplánována jako součást demokratické předvolební kampaně Baracka Obamy.