Marně se snažím vžít do pocitů ženy, které před očima vlak rozdrtil její dítě. Je to něco tak strašného, až se to nedá vyslovit. A proč? Frustrovaný šílenec se tak prostě rozhodl. Jak už to tak tihle týpci dělávají, zaútočil na nejslabší, ženu, dítě, potažmo starou ženu. Na muže si netroufl. Takováhle věc se samozřejmě stát může, blázni po světě chodí, ale v poslední době je všeho nějak víc. Jiný idiot nedávno zavraždil svou sousedku. Pochybuji, že k tomu měl nějaký důvod kromě toho, že byla Židovka a on muslim. Nejspíš ho to uráželo.
Co mají tyto případy společného? Jeden byl pod vlivem drog a tudíž „prý“ nesvéprávný, u druhého to nejspíše dopadne podobně. Ostatně, kdo jiný než blázen by mohl provést takovou věc? A tak je zavřou do blázince, budou je zkoumat a léčit a může se stát, že za pár let budou opět chodit mezi lidmi a hledat další oběti. Napadá mě, že je to docela dobrý návod jak se zbavit někoho nepohodlného. Nafetovat se a „v pominutí mysli“ zabít. Potom stačí jít na léčení a postupně začít dělat pokroky. A než se nadějete, jste zase venku.
Až migranti zjistí, že všechno je jinak
No, trochu jsem odbočil. Faktem ovšem je, že po druhé světové válce se západní Evropa pokouší stát jakýmsi tavícím kotlem národů. Vyplývá to ostatně z její koloniální historie. Pokud si ale někdo myslí, že se něco „taví“, nalhává si do kapsy. Třetí či čtvrtá generace přistěhovalců si s novou vlastí rozumí možná ještě méně, než jejich prarodiče, kteří sem přišli. A nové vedení Evropy v míchání v kotli vesele pokračuje, aniž by se zamyslelo nad budoucností. Německá kapitánka záchranné eurolodi prý pochází z bohaté rodiny a požaduje, aby Evropa přijala dalšího půl milionu běženců. Kolik z nich si k sobě domů vezme jejich rodina, co myslíte? Deset, dvacet, sto, tisíc? Nejspíš ani jednoho. Co se s těmito lidmi v Evropě stane? Nejdřív dostanou podporu, později bydlení v nějaké levnější čtvrti, práci dle možností a jejich kvalifikace, tedy většinou tu nejpodřadnější. Navíc z Afriky prchají většinou muži, velmi mladí muži, kteří na novém kontinentu budou mít problém sehnat si partnerku. Počáteční euforie, zejména německých mladých žen, pomalu vyprchává se zkušeností, že muži z jiné kultury, zvyklí ženu směňovat za ovce a velbloudy, se k nim posléze chovají jako k majetku, nikoliv jako k rovnému partnerovi. Tedy ne že by toto nedělali i někteří muži z naší kultury, ale přeci jenom jiný kraj, jiný mrav. Co je u nás odsuzováno, jinde považují za normální. Nebo dokonce i za zákon. Většina přistěhovalců tedy skončí nakonec v chudinských čtvrtích a začne svou novou vlast nenávidět, protože si všechno představovali úplně jinak. A s tou novou vlastí začnou nenávidět i ony namyšlené a dobře oblečené bílé lidi, kteří se mají o tolik lépe.
Lovnou zvěří jsou jen obyčejní lidé
Politici v nažehlených oblecích se ovšem suverénně usmívají a jen mávnou rukou. To se zvládne. Oni to zvládnou. V diplomatických čtvrtích jim totiž nehrozí atentáty, nikdo je nepřejede kamionem, nevyhodí do povětří, nesrazí pod vlak, nikdo jim nerozpárá břicho mačetou, nepodřízne krk. Tohle se totiž děje jen obyčejným lidem, co chodí po ulicích, jezdí autobusem, vlakem, bydlí ve stejných domech jako jejich noví spoluobčané. Ti jsou terčem a ti také platí konečný účet, ať už jako daňoví poplatníci nebo lovná zvěř.
Představte si obyčejné panelové sídliště. Někdy nic moc, ale je to relativně nejlevnější bydlení, v zimě tam máte teplo, světlo, teče vám voda teplá i studená. Pro skromného člověka ideální bydlení. A do tohoto sídliště se vám postupně začnou sestěhovávat lidé z jiných kontinentů. Nejdřív nenápadně, po jednotlivcích, pak po desítkách, stovkách, a najednou jsou jich tisíce. S některými z nich si celkem rozumíme, s jinými méně. A protože v této komunitě bude vysoká nezaměstnanost, na sídlišti bude rušno, hodně rušno, a to po celý den, i v noci. S nezaměstnaností přijde zvýšená kriminalita a drogy. Co udělají původní obyvatelé? Ti majetnější si rychle seženou jiné bydlení a svůj byt s velkou ztrátou prodají. Jenže kolik je na sídlišti takových majetných, mnoho asi ne? Takže ti, co na nové bydlení nemají, zůstanou a stanou se menšinou. A nejspíš nenáviděnou menšinou. Stanou se ostrovem v nepřátelském moři a zejména ti staří posléze přestanou úplně vycházet, protože venku pro ně nebude bezpečno.
Domorodci nikoho nezajímají
Že přeháním, že jde o obraz apokalypsy? Ale ne, v západní Evropě, ale dokonce i na severu, už takovéhle čtvrti jsou. A jak v nich žijí původní obyvatelé? Ani se neptejte. Tyhle lidi totiž politici úplně odepsali, nezajímají je. Inu, každá legrace něco stojí a když se kácí les, létají třísky. Pak se nedivme, že radikální nacionalistické strany získávají stále více hlasů, Bodejť by ne. Až bude Evropa sčítat další mrtvé po novém atentátu, dobře si všimněte, jak ti spravedliví liberálové v nažehlených oblecích stojí semknuti v jednom odhodlaném šiku. „Zvládneme to!“ Jenže kdo to zaplatí?
Václav Hošek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
