Já vím, že si dělám legraci z velmi vážné věci, ale jak říká jedno staré české přísloví „Sranda musí bejt, i kdyby tátu věšeli!“. Situace je vážná a na rozdíl od názvu jedné francouzské filmové veselohry, začíná být zoufalá. Policisté a příslušníci bezpečnostních složek řady západoevropských zemí jsou dennodenně vystavováni brutálnímu násilí ze strany imigrantů početně doplněných stejně agresivními příslušníky všech možných i nemožných politických směrů, které bych pro zjednodušení a společný cíl, kterým je odstranění současného společenského zřízení, charakterizoval jako anarchisty.

Přímo tristní je pohled na skupiny před násilníky a vandaly ustupujících policistů v každém okamžiku ohrožovaných na životě přímým fyzickým násilím, létajícími dlažebními kostkami a zapálenými „molotovovy koktejly“.

Tito lidé, původně se snažící zabránit masovému ničení veřejného i soukromého majetku a s tím obvykle spojenému rabování, se tak díky nesmyslným rozkazům velení řízeného velmi „korektními“ politiky stávají doslova otloukánky.