Ideální by byl osvícený mocnář (diktátor), který by autoritativně rozhodoval vý­hradně ve prospěch svých poddaných. Všichni ale víme, jak tragicky tyto experimenty v moderní době dopadly. Takže nic!

Základem současných demokracií je volební zákon, který v našem případě například říká, že volební právo je VŠEOBECNÉ, ROVNÉ, PŘÍMÉ a TAJNÉ..

Podívejme se nyní na výše uvedené pojmy podrobněji. Kupodivu bychom se s nimi mohli setkat již v roce 1907, kdy František Josef I. podepsal nové volební zákony, které pro země rakousko-uherské monarchie představovaly zásadní přelom v pojetí lidských práv: Bylo zavedeno rovné a všeobecné volební právo. Ne zcela, neboť ženy z něho byly stále vyloučeny. Přesto však lze mluvit o pokroku. Zajímavou součástí to­hoto zákona byla POVINNOST JÍT K VOLBÁM, jejíž nesplnění bylo pokutováno.Z mužů pak nesměli volit mimo jiné ti, kteří nebydleli aspoň rok v obci, kde měli volit, dále příslušníci armády a četnictva či MUŽI, KTEŘÍ POBÍRALI CHUDINSKOU POD­PORU Z VEŘEJNÝCH NEBO OBECNÍCH PROSTŘEDKŮ.

V předešlém volebním systému – tzv. kuriovém – bylo z dnešního pohledu další zají­mavé omezení. Ve vybraných kuriích mohli volit jen ti, KTEŘÍ PLATILI URČITÉ MNOŽSTVÍ DANÍ.