Padesát let od smrti Aldouse Huxleyho je výročí, které jsme rozhodně nemohli nechat bez povšimnutí. Aldous Huxley (1894-1963), anglický spisovatel žijící většinu života v USA, nejvíce proslul svými romány, ale psal rovněž eseje, poezii, povídky, cestopisy a filmové scénáře. Jeho antiutopie Brave New World (česky Konec civilizace) představuje jednu z nejvýznamnějších knih světové literatury 20. století. My, milovníci antiutopií, resp. my, kteří se bojíme budoucnosti lidstva, se dělíme na stoupence Orwella či Huxleyho (eventuálně Zamjatina). Naše myšlení v každém případě nesmírně ovlivnil.

V části A sborníku přinášíme texty ze semináře „Aldous Huxley a jeho Brave New World – 50 let od autorovy smrti“ z 11. listopadu 2013. Miloš Calda z katedry amerických studií Fakulty sociálních věd UK líčí Huxleyovu chmurnou vizi, kdy ve jménu hlavního hesla celosvětové vlády „komunita, identita, stabilita“ ovládá lidi na celém světě desítka „kontrolorů“. Režisér a profesor Univerzity Jana Amose Komenského Jiří Svoboda ukazuje, že Huxley podobně jako Hayek varoval před domýšlivostí intelektuálů. Vedoucí katedry anglistiky na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity Ladislav Nagy argumentuje, že se optika, pomocí jíž pohlížíme na Brave New World, nutně mění se změnou politické a historické skutečnosti, nicméně je známkou geniality tohoto díla, že je množné je číst různě, a že toto dílo přetrvává. Václav Klaus ve svém příspěvku srovnává Huxleyho román s Orwellovým 1984.