Přiznám se, že na Vaši dnešní konferenci přicházím s určitými rozpaky. Je to hlavně proto, že na téma migrace už bylo řečeno vše podstatné, že potřebné argumenty jsou známé. Kdo je slyšet chtěl, ten je slyšel. Seriózní dialog na toto klíčové téma naší současnosti bohužel stále ještě nenastal. Není kde ho realizovat. Jsou organizovány pouze monology. Jsou to setkání těch, kteří mají stejný nebo velmi blízký názor. Obávám se, že i výběr dnešních řečníků na tomto fóru probíhal stejným způsobem. Nevytýkám to organizátorům. Připouštím, že ti, kteří mají názor jiný, zájem sem dnes přijít nemají.

Nejsem si jist, že zde dnes mohu říci něco úplně nového oproti knížce, kterou jsme v závěru loňského roku napsali s Jiřím Weiglem, a oproti svému vystoupení na Vysoké škole finanční a správní před třemi týdny. Dovolte mi uvést alespoň několik doplňkových poznámek.

První se týká názvu Vaší konference. Jsem přesvědčen, že se Evropa nachází nejen v  krizi migrační, ale v krizi daleko širší a obecnější. Tato obecnější krize, vyvolávající dnešní stagnaci, ne-li už přímo úpadek Evropy, je – podle mého názvu – i tou nejvýznamnější příčinou vzniku dnešní masové, do Evropy směřující migrační vlny. Nikoli obráceně. Hluboká krize je zde i bez migrace. Migrační vlna k ní nepochybně přidává další, nikoli nevýznamnou dimenzi. To považuji za – koncepčně – velmi důležitou tezi.

Kdo vysloví tento názor, stane se předmětem zuřivého ataku europeistů, těchto samozvaných „majitelů klíčů“ k Evropě (abych použil tento příhodný, a pro mou generaci nezapomenutelný Kunderův termín), stane se předmětem ataku těchto zastánců víry v přínos nikdy nekončícího prohlubování evropské unifikace a centralizace a zastánců víry ve své vlastní moudro, vystavěné na pochybných idejích posledních desetiletí. Tito lidé v dnešní formě evropské integrace a v politickém, ekonomickém a sociálním systému Evropy vidí jakési téměř nadpozemské dobro. Příčinu migrační vlny hledají jen a jedině v rozvratu států Blízkého východu a severní Afriky. Na svou milovanou Evropskou unii a na rozhodování jejích představitelů nedají dopustit.

Příčiny současného rozvratu arabských zemí vidí v jejich dlouhodobých vnitřních problémech a zejména v islámu jako takovém, tedy v náboženství. Neuvědomují si vinu Západu, zejména Spojených států, za neúspěšné vojenské intervence v této oblasti v posledním čtvrtstoletí a za nesmyslný pokus o násilný tzv. vývoz demokracie do těchto zemí.