Zklamání některých vypadnuvších v prvním kole je jen potvrzením jejich nerealistických představ. Slovo jejich je třeba zdůraznit. V normálních volbách kandidují jednotlivci vybraní politickými stranami a spolu s nimi tyto strany a jejich programy. V přímé volbě je tomu jinak. Tam jsou kandidáti sami za sebe. Politické strany by je eventuálně mohly podpořit nebo i silně tlačit, tak tomu však – s výjimkou kandidátů Babiše a Bašty – nebylo.

Výběr kandidátů politickými stranami by byl politikou, procesem s nějakým politickým obsahem. Rezignace politických stran na tento postup byla nepolitikou. Proto první kolo neprohrála Nerudová či Zima, ale politika. Nebyla by to prohra, kdyby politické strany jasně řekly, že jim o prezidentské volby nejde. To sice neřekly, ale chovaly se tak.

Všechno je to důsledek přechodu na přímou volbu prezidenta. Ten nastal na základě stejně motivovaného, alibistického chování politických stran. Tyto strany navíc výrazně oslabily, ztratily svou původní programovou jasnost a vyprázdnily se – nejen počtem členů, ale i ideově. Je samozřejmě podstatné, kdo vyhraje druhé kolo a stane se prezidentem, ale více jde o to, co to vypovídá o české společnosti a co to s ní udělá. Proto je interpretace prvního kola tak důležitá.