Václav Klaus: Zápis z dvanáctých Rozmluv na Hanspaulce s prof. Janem Kellerem

25.11.2017 10:30 | Zprávy

Dvanácté Rozmluvy na Hanspaulce měly poněkud netradiční ráz. Místo většího počtu hostů jsme tentokráte pozvali hosta jen jednoho, Jana Kellera, profesora sociologie, v současnosti i poslance Evropského parlamentu, známého komentátora deníku Právo.

Václav Klaus: Zápis z dvanáctých Rozmluv na Hanspaulce s prof. Janem Kellerem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Klaus

Důvodem je to, že dlouho sledujeme jeho názory a jakkoli jsme v prvním ideovém plánu od něho výrazně napravo, v druhém plánu, v debatách o dnešním světě a o hrozbách, které cítíme, jsme s ním zajedno. Shodujeme se s ním i v tom, že je to druhé v současnosti daleko závažnější než to první.

Prof. Keller v úvodu nastolil tři své teze:

  • současný politický, sociální a ekonomický systém, původně zvaný kapitalismus, uskutečňuje dnes to, o co usiloval komunismus;
  • došlo k obrácení rolí levice a pravice, současná pravice kopíruje levicové ideologie 60. let;
  • Evropský parlament dva dny před naším setkáním hlasoval o rezoluci vyjadřující souhlas s projektem Dublin 4, který znamená, mimo jiné, přenesení azylového řízení z jednotlivých členských zemí EU do Bruselu.

O těchto třech tématech se rozproudila dlouhá a velmi podnětná diskuse.

Ad 1) Vznikla otázka, zda je ještě možné současný politický, sociální a ekonomický systém Západu nazývat kapitalismem. Řada z nás by se slova kapitalismus nerada zbavovala, ale není pochyb o tom, že se i kapitalismus výrazně mění. Vznikl už nebo vzniká systém nový? Natolik nový, že by si zasloužil nové pojmenování? Jsou jeho strukturální charakteristiky natolik odlišné, že si náš dnešek nové slovo zaslouží? Přítel našeho institutu, americký ekonom srbského původu Steve Pejovich, mluví o dnešku jako o „liberálním socialismu“, což je jistě vyjádřením jednoho z aspektů probíhajících změn, ale asi nikoliv celek vyčerpávajícím. Nové slovo prostě zatím nemáme.

Věnovali jsme se i debatě o oprávněnosti či neoprávněnosti hovořit o nárůstu sociální nerovnosti. Na rozdíl od prof. Kellera si řada z nás nemyslí, že dochází k dramatickému nárůstu majetkové nerovnosti, resp. zdůrazňujeme to, že nesporně velká majetková odlišnost neznamená v současnosti to, co znamenala v minulosti – neznamená novou sociální stratifikaci. Velké majetkové rozdíly (že tři největší rodiny USA mají větší bohatství než polovina americké společnosti jako celku?) už neznamenají ničivou nerovnost vznik neakceptovatelné chudoby. To je obrovský rozdíl. Nastala elementární saturace západní společnosti. Subsistenční úroveň byla dávno překonána, a proto nerovnost nevede k tomu, čím byla v minulosti – k extrémní chudobě.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Zdravé školní jídelny a kvalitní výživa od útlého věku

Jsem jedině pro, ale uvědomujete si, že právě zdravou stranu si čím dál víc lidí nemůže dovolit? Vždyť už teď řada rodičů nemá ani peníze na školní obědy, a jestli by byli kvalitnější, což jsem pro, asi by byli i dražší, a tím pádem na ně nebude mít ještě víc lidí. Nebo máte snad řešení? Jaké?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Kde je zakopaný pes

17:30 Jiří Weigl: Kde je zakopaný pes

Jedním z brizantních témat letošních voleb je blížící se zavedení systému obchodování s emisními pov…