Několik dní se čtenáři a televizní diváci dozvídali, že ČR má jedno z nejvyšších sociálních pojištění a jeho výše zdražuje pracovní sílu a může být příčinou naší malé konkurenceschopnosti.

Netvrdím, že náklady na pracovní sílu nemáme vysoké a určitě by v této věci šlo leccos dělat. Vadí mi však skutečnost, že je veřejnosti poskytnuta pouze poloviční informace. Naše sociální pojištění zahrnuje mimo pojištění na důchod také pojištění na dávky v nemoci a na podporu v nezaměstnanosti. Téměř všechny státy Evropy mají zcela jiné pojistné systémy. Je zcela standardní, že nemocenské pojištění je součástí zdravotního pojištění a tam, kde je státní zdravotní služba, jsou dávky v nemoci vypláceny z daní. Obdobně je tomu u tzv. pojištění v nezaměstnanosti. Srovnávat jednotlivé systémy a výše pojistného je velmi ošidné a v zásadě nedávající velký smysl.

Podobně uchopili někteří novináři téma poplatků za pobyt v nemocnici, které ústavní soud k 1. 1. 2014 zrušil a politici se již dohodli, že tento poplatek nebudou obnovovat. Reportáže o tom, jak nemocnice ztrácí velké příjmy tím, že občané neplatí stokorunový poplatek, jsou ve skutečnosti nafouknutá bublina. Celková výše vybraných poplatků za pobyt na lůžku činí ročně asi dvě miliardy korun. V systému zdravotního pojištění je to marginální částka, a vzhledem k výdajům ve zdravotnictví, které se blíží třem stům miliardám korun, je prakticky nicotná záležitost. Je to, jako bychom z platu 20 000 Kč přišli o 200 Kč. Je zajímavé, že se téměř žádný novinář nezamyslel nad tím, jaký dopad má placení pobytu na lůžku v nemocnici na jednotlivce. V případě, že je hospitalizován živitel rodiny, který při nemoci jde okamžitě s příjmem dolů, protože výše nemocenských dávek činí 60 % mzdy, kde zaplacení 3000 Kč za měsíční hospitalizaci může být opravdu vážným zásahem do rodinného rozpočtu. Obdobně tomu tak je například u seniorů, kteří žijí sami a z průměrného důchodu 10 000 Kč musí zaplatit nájem, zálohy na všechny energie, rozhlasový poplatek a další pravidelné výdaje. Ač tomu možná někteří čtenáři neuvěří, tak tito lidé zpravidla neprojedí 100 Kč denně, protože na to prostě nemají.