Soužití romské a neromské populace hodnotí jako dobré pouze 22 % občanů, z toho 4 % jej vidí jako velmi dobré a 18 % jako spíše dobré. 78 % dotázaných vnímá toto soužití jako špatné, z toho 50 % jako spíše špatné a 28 % jako velmi špatné.

Podíl občanů, kteří soužití romské a neromské populace vnímají jako dobré, je sice nejvyšší za posledních devět let, a naopak podíl těch, kteří soužití vnímají jako špatné, je nejnižší za posledních sedm let, ale rozdíly výsledků z průzkumů v jednotlivých letech nejsou nijak propastné. A těžko kdo by mohl říci, že výše uvedená čísla reflektují reálnou změnu k lepšímu. O něco příznivějších čísel bylo v tomto průzkumu dosaženo zřejmě i díky tomu, že mnoho lidí nyní soustřeďuje svou pozornost na uprchlíky a migranty z islámských zemí, ve kterých vidí esenciální zlo…Romové jako hlavní vnitřní "nepřítel " jaksi ustupují do pozadí a tuto roli v očích části českých občanů přebírají migranti.Prostě jeden předsudek střídá druhý, a to dokonce předsudek opírající se o imaginární hrozbu (v našich podmínkách se jedná o pár desítek azylantů za rok).

Z výzkumu také vyplývá, že si dotázaní většinou neuvědomují situace, v nichž jsou Romové oproti většinové populaci znevýhodněni, nebo dokonce diskriminováni. 56 % dotázaných sice odpovědělo, že Romové mají oproti většinové populaci horší pozici při hledání zaměstnání, ale například pouze 25 % dotázaných se domnívá, že Romové jsou oproti většinové populaci v horší situaci při získávání vzdělání. A to i přesto, že podle průzkumů se situace Romů, co se týče vzdělání, nezlepšila.

Školu podle průzkumů absolvuje 83 % romských dětí

Základní školu podle průzkumů absolvuje 83 % romských dětí, a k tomu, ačkoli se počet Romů v české populaci odhaduje v rozmezí 1,4 – 2,8 %, tvoří romské děti 32 % žáků základních škol praktických (tedy srozumitelně: škol zvláštních). Mnoho dalších pak navštěvuje čistě romské třídy nebo školy. To je skutečně tristní výsledek hovořící o tom, že Romové jsou co se týče vzdělávání proti běžné populaci extrémně znevýhodněni.