EU by v každém případě měla mít připraven plán B, pokud dohoda s Turky o vnější ochraně hranic EU padne. Jako určité řešení se zdá být ochrana hranic EU na hranicích s Makedonií. Ale jedná se přeci také o bulharské a albánskéžt hranice. Pochopitelně, že Řecko má s ohledem na stovky ostrovů, ze kterých se jeho území kromě pevninské části také skládá, snížené možnosti, jak zabránit vstupu uprchlíků na své území.
Ale lidi, kteří utíkají před konfliktem ve své zemi, není podle mezinárodních pravidel možné odmítnout, a třeba deportovat do jejich mateřské země. Těžko si představit, jak by ty deportace měly vypadat… Zda by třeba Syřané, kteří přistanou na řeckém ostrovu Kos, měli být vyexpedování přímo do ohnisek bojů mezi syrskou armádou a islamisty. To pochopitelně nejde.
Je otázka, zda je udělení volného režimu víz Turecku takovou tragédií, jak se všichni domníváme. Cestovat do EU z Turecka budou stejně převážně jen lidé, kteří na to mají. A to jsou lidé ze středních vrstev. A lidé ze střední třídy se budou zpět do Turecka jistě zase vracet.
Jiná věc je, pokud by se odhodlali k přesunu do EU Turci z jiných částí Turecka nežli z velkých měst, v zásadě zemědělské obyvatelstvo z Anatolie. Tyto lidi je ovšem možné vcelku jednoduše vyexpedovat v případě potřeby zpět do Turecka.
Jiná věc je ovšem členství Turecka v EU. Turečtí představitelé hovoří o termínu pro vstup Turecka do EU za sedm let. To je opravdu hodně optimistické a lze si jen těžko představit, že by Turecko dosáhlo takové úrovně vyspělosti, aby to jeho vstup do EU opravňovalo. Je také otázkou, jak bude v době, kdy se o eventuálním členství Turecka v EU bude rozhodovat v orgánech EU, vlastně dva tři roky před svým vysněným vstupem do EU, vypadat turecká ekonomika. Pokud v ní budou fiskální problémy, tak je celá věc jasná. Turecko se nemůže stát členem EU…
Jiná věc je, že by bylo dobré mít na své straně mezi islámskými zeměmi alespoň jednu velkou zemi, která bude mít zájem být integrována do struktur Západu. Je ovšem otázka, zda Turecko hodlá být opravdu tak silně integrováno například do vysněné EU, když je již tak problematické i jako součást NATO…
Turecko je zkrátka podivný partner a řekněme si otevřeně, že je to země, kde doutná velký občanský konflikt, mohli bychom přímo říci občanská válka, protože 12 - 15 milionů Kurdů nebude chtít dlouhodobě žít v Turecku v pozici občanů II. kategorie a bude požadovat svoĺu politickou a společenskou emancipaci. Je otázka, zda dnešní vedení Turecka je schopno takový proces zajistit.
Zatím řeší kurdskou otázku v posledních letech policejně-militárními metodami. Ostrým potíráním demonstrací a vlastně důsledným uplatňováním policejních metod na Kurdy,kteří žijí na tureckém území. A Turecko dělá vše proto, aby se Kurdové z Turecka, Iráku a Sýrie nemohli spojit v jednotném státě.
Turecká politika má tak ve svých genech zabudováno mnoho tenzí, z nichž právě potenciální konflikt velkého rozsahu s Kurdy by v případě členství Turecka v EU samozřejmě byl ohniskem napětí pro celou EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
