S&P upozorňuje, že zapojení evropských partnerů bylo důležité z hlediska reputace projektu. Podle plánů Gazpromu měl být jeho podíl 50 procent, Shell, BASF, Uniper (struktura E.ON), rakouský OMV a francouzský Engie měly mít po 10 procentech. Finanční stránku projektu nové větve plynovodu pod Baltikem mohou partneři Gazpromu zajistit prostřednictvím jiných forem. Gazprom bude po polském vyjádření muset k dosavadní plánované investici přidat nepříliš zatěžujících 1,2 miliardy euro vlastních prostředků na financování 70 procent investičních nákladů a půjček.

Náklady na výstavbu Nord Stream 2 činí 9,9 miliardy euro. Plánovaná kapacita přepravy potom činí 55 miliard m3 plynu. Polsko se projektu snaží zabránit z čistě politických důvodů a prakticky opakuje obstrukce z období výstavby plynovodu Nord Stream I. Výstavba další větve plynovodu pod Baltickým mořem je podle mnohých důležitou součástí zabezpečení energetické bezpečnosti v Evropě. Tranzit ruského plynu se totiž vyhýbá nestabilní a nespolehlivé Ukrajině, která své postavení tranzitní země využívala vydírání partnerů.  Významným stoupencem plynovodu je německý vicekancléř a předseda SPD Sigmar Gabriel.