Vládě v zemi, která je jednou z šesti nejsilnějších ekonomik světa. V zemi, kde rostou potravinové banky jako houby po dešti. Imigranti tady mohou za všechno a privatizace je mantrou budoucnosti. Brrr. Úplně se z toho ježí chlupy.
Schránky se začínají plnit letáčky, který slibují všechno milé a hezké a vyrovnané. Člověk ani nechce věřit, že se bude mít tak dobře, pokud bude volit modré, ještě lépe pokud červené, no a fialoví, ti jsou úplně nejlepší. Komu ale věřit? A má smysl do toho všeho vůbec jít? Už jsme to slyšeli tolikrát.
Pro lidi je jedním z nejdůležitějších témat podle výzkumů řešení problému imigrace. Je jí moc. Lidi sem prostě jezdí, zůstávají, berou práci nebo dávky a je to prostě všechno špatně. Školy, nemocnice a jiné struktury veřejného sektoru jsou kvůli lidem z jiných zemí přeplněné a stát to stojí spoustu peněz, navíc turisté sem jezdí rodit děti a nechávají si tu vrtat zuby za státní finance. No a o tom, že ti neschopní žebrají a jsou na ulici ani nemluvím.
To je většinový obrázek, který se média a mainstreamoví politici snaží vykreslit, a teď slibují, že s tím zatočí a že lidí tolik nebude a seberou jim dávky a basta.
No a co když je všechno jinak. Co když ti, co sem přicházejí z jiných zemí, vlastně do systému přispívají mnohem víc, než si z něj berou? No, to si tihle hledači obětních beránků určitě nechtějí připustit. Podle některých statistik přispěli jenom evropští – tedy unijní – migranti mezi lety 2000 a 2011 více než 20 miliardami liber. Tadá! A Evropanů, kteří dostávají sociální podporu, je celých velkých a obrovských dvě a půl procenta! A kdyby to bylo dvakrát tolik, určitě to není suma, která vede tuhle ekonomiku ke dnu.
A všechny ty britské, lokální a etické potraviny, které se označují malým traktůrkem s vlajkou Union Jack? No nejen že jsou těžce dotované společnou unijní hospodářskou politikou, kterou teda Britové údajně tak moc neradi, ale jejich produkce, balení či distribuce je vykonávána kým? No, imigranty.
Pokračovat bych mohla do nekonečna. Co je ale důležité, je fakt, že proti se proti těm blábolům začíná něco dělat. Z různých směrů se před květnovými volbami začaly ozývat hlasy, které chtějí ukázat, že imigrace je prospěšná a že imigranti nejsou zlodějíčci a nějací démoni, kteří ničí společnost. Guardian chtěl příběhy lidí, kteří přišli z různých důvodů a zůstali. A vycházejí články a komentáře, které ukazují na pokroucenost faktů a také na to, že migranti, kteří se v Británii usadili, budou mít v některých oblastech silné volební zastoupení.
Jednou z nejaktivnějších organizací je Migrants Rights Network, tedy Skupina podporující práva migrantů, která sídlí v Londýně. Letos v lednu jsem se stala jejich „mediální dobrovolnicí“. Je nás asi 20 z devíti různých zemí unie a snažíme se vychytat mediální příležitosti a ukázat, že to, co se o nás říká, jsou blbosti. Napsali jsme otevřený dopis, který otiskl Daily Telegraph – ku přečtení je potřeba posunout stránku níže až pod obrázek britské královny – a teď v posledních týdnech před volbami se nám valí nabídky. Někteří z nás už byli v rádiu a sada z nás točila a bude točit dokumenty a debaty pro celostátní i regionální televize. Takže se nám daří slušně dělat vlny – anglicky se říká rock the boat, tedy houpat loďkou.
V pestrém složení jsme se já ani Denisa, dvě Češky ve skupině, neztratily. Obě pracujeme v neziskovém sektoru a jsme takové dvojité zlo – nejen, že jsme tu a berem místním práci, ale taky tady pomáháme ostatním zůstat skrze imigrační a praktické poradenství. Obě jsme dostaly natáčecí nabídky na různé programy, a teď se připravujeme. Takže snad bude možné zanechat i nějakou pozitivní stopu – kromě té tradiční, která se o Čechách místním královstvím nese – dobré pivo a hezké holky. Pivo asi necháme stranou a holky budou zaručeně chytré.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
