Chvíli jsem mezi skupinami policistů a ochranky hledal vchod. Do předsálí jsem vešel náhodou společně se skupinou asi policistů, kteří se radostně zdravili se skupinou policistů uvnitř. Prošel jsem nepovšimnut po schodech nahoru a poprosil jsem policistu, který stál u dveří do sálu, aby mne jako novináře (nesl jsem kameru a krabici se stativem) pustil. Ten se zeptal, zda mám průkazku, řekl jsem že ano, ale že spěchám, byl nervózní a v dobré vůli se zeptal civilisty uvnitř, zda mne může jako novináře pustit. Civilista ve světlém saku kývl (doufám, že z toho nebudou mít moc velký průšvih), a tak jsem se dostal bez jakékoliv kontroly i s velkou krabicí dovnitř.

Když mi bylo dáno slovo k otázce na prezidenta, krabici jsem všem ukázal - zkritizoval ochranku za nezkontrolování a položil otázku na presumpci neviny Konvičky a Ransdorfa - podle Cimrmana jsou maximálně sprostí podezřelí. Otázku i s odpovědí umístím co nejdříve na Youtube kanál pDNES.cz (youtube nabízí omylem idnes.cz - v prvním řádku trvejte na pdnes.cz).

Ochranka mne potom nesmyslně nechtěla pustit do prostoru, odkud ostatní novináři fotili prezidenta, ačkoliv jsem jim ukazoval průkazku PRESS. Po skončení besedy mne oslovil člověk z ochranky s tím, že mne zezadu sledoval, co to vyndavám z krabice, řekl jsem, že vzadu nemám oči, tudíž to nemohu potvrdit ani vyvrátit.  Muž v civilu menšího a širšího vzrůstu mne začal přesvědčovat, že mi krabice byla zkontrolována a i já jsem prošel kontrolou detektorem kovu. Jako novinář takovou kontrolou procházím často a tudíž jsem se nenechal přemluvit, že jsem prohlédnut byl.

Dále jsem řekl: Myslím si, že jste měli  zkontrolovat alespoň krabici už před vstupem do sálu. A že si z toho, doufám, vezmou poučení. Tajný nebo pořadatel mi důrazně a temně řekl, abych si z toho poučení vzal já. Ten tón i věta byly stejné, jako když jsem se v metru zastal a tím zachránil turistu před okradením od skupiny asi pěti kapsářů - ti mne potom obstoupili a požadovali, abych to již nikdy nedělal a vzal si z toho poučení... Těm jsem rád slíbil, že si z toho poučení vezmu.

Tajného nebo pořadatele jsem se naopak naštvaně zeptal, co je vlastně zač - sdělil, že místní náhodný divák.  Nenatočil jsem si jej ani nevyfotil, abych mu nekazil případnou další kariéru tajného...