Wolfgang Schäuble včas rozpoznal, že EU je v podstatě mrtvý projekt (viz zkušební balónek s rok starou koncepcí - tzv. „mini – Schengenu"). Jako ministr financí pochopil, že pro Německo bude politicky i ekonomicky výhodnější vytvořit si menší, homogennější, vlastní říši, které by byli sto efektivně vládnout. Nepřekvapilo by mě, kdyby EU opustili spíše dříve než později, zvlášť když je očekáván kolaps italské a španělské ekonomiky, a to za situace, kdy migrační krize zvlášť brutálním způsobem odhalila vysokou míru nedůvěry mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Místo toho, aby se evropské země tváří v tvář migrační hrozbě semkly, řada států upřednostnila své vlastní (národní) zájmy, a to často i na úkor svých sousedů. Jak ze zkušenosti víme, bez elementární důvěry není možné budovat ani mezilidské ani mezistátní vztahy. Souhrnně řečeno: Wolfgang Schäuble rozpoznal, že rozhádaná a atomizovaná EU je v postatě mrtvým projektem, a proto je nutné přistoupit k vybudování vlastní Svaté říše římské národa německého.
Jak by mohla vypadat? Její jádro by zřejmě tvořily Německo, Rakousko, země BENELUXU a pobaltské státy (Litva, Lotyšsko a Estonsko). Pobaltské země proto, že jsou malé, bezproblémové, akceptují německou úspornou ekonomickou politiku a navíc budou Německu vděčné za poskytnutou ochranu. Sanitární kordón mezi Matičkou Rusí a Svatou říší římskou by mělo tvořit zejména Polsko a Ukrajina. V tomto duchu dává smysl nové rozmístění jednotek NATO v Pobaltí a Polsku, jejichž hlavním úkolem bude chránit hranice budoucí Svaté říše římské.
Evropa by pak sestávala ze čtyř regionální mocnosti: Severní (Svaté říše římské), Jižní (Středomořské unie) vedené Francií a Itálií, hrdým Albionem a Matičku Rusí. Tvrdí-li turecký sultán, že nepodařený vojenský puč mu seslal sám Alláh, pak totéž platí i pro Wolfganga Schäubleho, možného budoucího německého císaře. Vzniknou, lépe řečeno obnoví se, dvě tradiční říše – Osmanská a Svatá říše římská národa německého. Nikde není psáno, že následně (například v rámci budování nové Hedvábné stezky), nevznikne osa Peking – Moskva – Ankara – Berlín s dominancí nejen nad Evropou, ale i celou Euroasií. Není vůbec vyloučené, že ještě budeme „prstíčkem hrabat" po staré, dobré EU, jíž dnes nemůžeme přijít na jméno....
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
