Nejčastěji se v nich uvádí čtyři základní důvody: personálního charakteru, chybného hodnotového zaměření, účasti na vládě s ANO a kopírování trendu v zahraničí. Obzvlášť talentování politici hovoří i o páté příčině: chybné komunikaci s veřejností, čímž míní své úspěchy, které jí zůstaly utajeny.

Problém je, že jak ČSSD, tak i KSČM si na levicové strany už dlouho jen hrály a volič to vycítil. Jako cíl byl voličům prodáván „Kapitalismus s lidskou tváří“, což v praxi znamenalo občas (částečně) ulevit tomu či onomu a občas přihodit peníze tomu, či onomu, ale na základních principech kapitalismu nic neměnit. Po té co volby vyhrál Andrej Babiš, nastupující celosvětová konjunktura mu umožnila postupně zvyšovat platy vojákům, policii, hasičům, lékařům, sestřičkám i dalším pracovníkům ve státní správě a zvýšit důchody, plnohodnotně tak nahradil tzv. levici s jejím kapitalismus s lidskou tváří. ČSSD a KSČM tím odkázal do politického důchodu, jako přebytečné a nepotřebné strany, využitelné jen v případech krajní nouze.