Stal se pravý opak. Jen se stačily odmontovat billboardy, vytáhli zvolení radničníci dýky z tógy a pustili se do sebe, napříč stranickou příslušností a navzdory slibům daným důvěřivým voličům. Zřejmě se dobře poučili od Machiavelliho, kterého mají určitě stále při ruce na nočním stolku. Vždyť i „Alexander VI. celý život kdekoho šidil a vždycky mu to všichni spolkli i s návnadou. Nenajdeme druhého člověka, který by byl tolik nasliboval a tak málo dodržel…“ Omyl, milý Niccolo, na naší smíchovské radnici se to takovými jen hemží. Zvolení úředníci (zapomínajíce, že kdysi se úředník nazýval „servant“ - z latinského sluha), skáčou jak breberky z jednoho intrikářského uskupení do druhého, porušují už tak křehké modus vivendi koalice s opozicí a místo o blaho občanů, jim jde především o rozvrácení stability, o moc, spojenou s nemalými osobními výhodami. A neštítí se nejsprostšího napadání a pomluv a dokonce používání ve vyšších politických sférách oblíbených odposlechů. Které jsou mimochodem víceméně nanic, protože vždycky můžu říct, že co jsem řekl, jsem neřekl, nebo jsem řekl, ale v ožralosti. A když už jsme zmiňovali klasiku, v demokratickém Řecku občané při hlasování ryli jména svých nehodných „zastupitelů“, kteří rozvraceli řádný chod polis na hliněné destičky, a tito pak byli neprodleně na deset let posláni do vyhnanství.
A jak je to se sliby voličům u nás? Neříkám, že všichni v tom baráku u Anděla by je nechtěli plnit, ale se vzájemným nechutným osočováním a házením si klacků pod nohy to bohužel dopadá, jak kdysi prohlásil ruský premiér Černomyrdin: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky!“ Jako příklad se lživými sliby uvedu, že strana Zelených je nyní ochotná se spojit dokonce s ODS, což při volbách zásadně odmítala. Dělá tím jistě nemalou radost bývalému starostovi panu doktorovi Jančíkovi, který se teď v pozadí směje (Horymír) a, jak jsem slyšel, po dietní kůře s novou vehemencí opět začíná zezadu tahat za nitky v rozpolcené radnici. Už se také vyskytují hlasy, že za jeho autoritářské vlády bylo na radnici líp. Sice hojně „zobal“, ale byl aspoň pořádek. Bůh nás ochraňuj! Nějak se nám to s tou demokracií pořád nedaří.
Bydlím na Praze 5 už skoro dvacet pět let a dochází mě, spolu s řadou stejně na věc nazírajících spoluobčanů, trpělivost. Žijeme sice v éře počítačů a stále se zdokonalujících elektronických systémů, ale možná by nebylo na škodu se občas vrátit k jednoduché, leč osvědčené praxi starých Řeků s jejich hliněnými destičkami…
Vít Olmer
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
