Houbaření nic moc, ani když jsme šli po hřebenu stráně, pod námi údolí a protější stráň. Najednou soused zkoprněl, zůstal stát, vylekaně se rozhlížel a kroutil hlavou. Když jsem k němu přišel zoufale se zeptal: kde se naproti nad strání vzal ten rybník? Nebyla to rozčeřená hladina krásných vodních očí, kterými je česká krajina hojně podělena. Bylo to jedno z polí solárních panelů. Té hrůzy, která necitlivě hyzdí vzácně fotografické pohledy našich kdysi přírodních rájů. Máte jich kolem sebe také jistě dost. Při příjezdech k vesnicím místo božích muk, na kopcích místo jabloňových, třešňových a meruńkových sadů, u dálnic. Míst, kde hrabivost a diletantství vyhrávají nad obyčejnou láskou k přírodě. Nedávno jsem otevřel časopis, který na úvodních barevných stránkách dokumentuje tohle šílenství.Stovky panelů a uprostřed nepatrný ostrůvek hnědé země s kousíčkem zelené trávy. A na druhém snímku modře levandulový jih Francie, kde na 70 hektarech nádherné krajiny je farma se 113 tisíci také modrých solárních škaredů. Je smutné, když místo obilných a řepných lánů i sadů vyrůstají víc ty solární.
Zaznělo v pořadu Nedělní káva a Ohlédnutí přes rameno na ČRo Hradec Králové
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
