„Mír je naše profese (…) Už více než rok kolovaly mezi vysokými státními představiteli západního světa neblahé zprávy o tom, že Sovětský svaz pracuje na něčem, co bylo opatrně nazváno superzbraní – „Zbraní míru“. Rozvědka vypátrala přísně tajné sovětské vědecké pracoviště v arktické pustině na ostrově Zokchov, pohrouženém do věčné mlhy. Co tam vyrábějí a proč, na tak opuštěném místě, to netušil nikdo…“ („Dr. Strangelove”, film USA a Velké Británie, 1964, 95 min. - viz nahoře snímek z filmu).

*čučche – podle Wikipedie politika severokorejské nezávislosti, soběstačnosti, sebeobrany

Americko-britský film, z něhož citujeme, vznikl krátce po krizi v Karibiku (Kubánské krizi), kdy svět od jaderné katastrofy dělil jen vlásek. Američané se dohodli se Sověty, že stáhnou své rakety z Turecka, když SSSR stáhne ty své z Kuby. Pokud by se John Fitzgerald Kennedy, prezident USA, nedohodl s Nikitou Sergejevičem Chruščovem, prvním tajemníkem KSSS a předsedou Rady ministrů SSSR, svět, jak jej známe dnes, by už asi neexistoval. Existovali již tehdy lidé, kteří se nespokojili s americko-sovětskou spoluprací na poli míru. Dost pravděpodobně se nespokojenci zasadili o to, aby byl Nikita Sergejevič poslán do důchodu (1964), zatímco Kennedy přišel při atentátu v Dallasu (1963) o život; v SSSR se tenkrát zpěvák Mark Bernes – jakýsi sovětský Frank Sinatra – v textu jedné ze svých písní ptal Američanů: „Američané, co s vámi bude? / Zamyslete se, alespoň na moment! / Ať vás vaše svědomí za noci budí… / Američané, kde je váš prezident?“ (…)

Nyní jsme v situaci, kdy si do citátu z filmu můžeme místo SSSR dosadit Severní Koreu. Severní Korea zatím nemá výkonnost USA, ani SSSR či Ruské federace, její arzenál tedy není schopen zlikvidovat život na planetě z jediné ponorky, může však způsobit lokální tragédii. Musíme mít na paměti hustotu zalidnění Korejského poloostrova a fakt, že Severní Korea patrně disponuje chemickými a bakteriologickými zbraněmi a hlavní město Jižní Koreje Soul, je vlastně v dosahu severokorejského dělostřelectva. Ve značném ohrožení je pak Japonsko, jehož okupaci Koreje mají Korejci obecně stále v paměti, zejména ti na Severu (antijapanismus součást ideologie). Zde se nabízí několik otázek, na něž se pokusíme navrhnout možné odpovědi.

Proti komu vůbec vedla kdy války Severní Korea?

Severní Korea válčila od roku 1950 do roku 1953 s Jižní Koreou; dalo by se říci, že šlo o občanskou válku, kdy proti sobě stanuly dvě různé ideologie, zavlečené do tradiční konfuciánské společnosti zvenčí. Tedy, Severní Korea zatím v otevřeném konfliktu neválčila s nikým dalším.