Nepříznivé meteorologické podmínky na letišti v Ostravě, jak uváděly některé zdroje, přiměly některé návštěvníky Dnů k tomu, aby vyhledali úkryt před tlustými kapkami pod křídly amerických bombardérů, jakož i dalších letadel. Zde můžeme ihned rozptýlit jistý mýtus, a sice že pod křídlem (jakéhokoli) aeroplánu je v případě deště sucho. Pravda je opačná. Proč tomu tak je, budiž vysvětleno níže.

Zatím si za účelem uvědomění souvislostí všimněme, že než vypukly Dny Nato, bylo v srpnu 2016 zorganizováno na teritoriu České republiky velké mezinárodní letecké cvičení spojeneckých sil NATO a partnerů. Manévry nesly označení „Ample Strike". Účastnily se jich desítky letadel včetně zmíněných B-52 a B1B-Lancer.

Za pozornost stojí překlad názvu akce, který se dá tlumočit jako „Rozsáhlý úder (útok)". S Ample Strike a Dny Nato se prakticky překrývala rozsáhlá vojenská strategická cvičení Ozbrojených sil Ruska „Kavkaz – 2016", a také čínsko-ruská cvičení Námořní součinnost (spolupráce) – 2016. Hlavním scénářem obou těchto cvičení bylo odražení intervence potenciálního útočníka. Zde se dostáváme k neuralgickému bodu problému plynoucímu z názvů celkově. Platí-li poučka že – nomen omen, pak Rusko a Čína očekávají útok a nepředpokládají vlastní úder.

Oficiální média na Západě situaci vidí tak, že Rusko, potažmo Čína (situace na Krymu, Tibetu), jsou agresivní státy, jež je třeba minimálně držet v příslušných mezích. Pro tuto politiku žádající si jisté náklady, je ovšem třeba vychovat voliče (daňového poplatníka), který bude souhlasit s velkými částkami odváděnými do sektoru zbrojení. To v praxi znamená, že dříve než dojde k silovému donucení (rozsáhlému úderu), je třeba užít nástrojů působení.