Na jedné straně se zvedla vlna odporu při zmínkách o záměru zavést povinné odvody do Armády České republiky (pro pořádek: nikoli povinnou tzv. presenční vojenskou službu), na straně druhé se v naší zemi začínají formovat polovojenské skupiny, jako je např. skupina Českoslovenští vojáci v záloze, která si do svého čela postavila pplk. Marka Obrtela, nebo ještě vyhraněnější Uskupení Čechy Sever 9. Jak si tento paradox vysvětluješ?

Oproti bývalému komunistickému režimu tady máme demokracii. To umožňuje nejrůznějším lidem tohoto stavu využívat. V rámci svých možností pak mají tendence zakládat i militantní skupiny, jejichž smysl staví na různých populistických legendách. Vím, že čas pokročil, ale osobně bych přivítal takové aktivity v dobách, kdy jsme byli okupováni vojsky SSSR a byla nám násilím vnucena prosovětská politika. Je to již víc jak 10 let, nicméně jsem za svého působení v BIS v několika případech zaznamenal, že tendence zakládat různé ozbrojené seskupení mají i ti, kteří se angažovali ve prospěch starých pořádků a dnes projevují výrazně protiamerické názory. Že se takoví jedinci dostávají do vedoucích pozic např. v naší armádě je mnohdy chybou Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), který nedostatečně takovou osobu prověří a umožní jí tak získat bezpečnostní prověrku i na vyšší stupeň utajení. No a potom může vzniknout a také vzniká problém. Já jsem byl a nadále jsem kritikem NBÚ, neboť tento draze placený úřad nepracuje tak, jak by bylo třeba.

Představují tyto formující se polovojenské skupiny pro naši zemi bezpečnostní riziko? Pokud ano, čím?

Je třeba si všímat, jací lidé projevují tyto tendence a jaké mají cíle. Bezpečnostní riziko je nezanedbatelné. Především je nutno zkoumat, zda se nejedná o osoby s extrémistickými zájmy. Tak např. z konkrétní žádosti o získání zbrojního průkazu lze lustrací, důkladnou prověrkou a ze zdravotní dokumentace osoby zjistit celou řadu informací, které něco napoví.