Blíží se výročí…
…událostí v listopadu 1989. A s ním související vášně. Politické. Mladá fronta Dnes publikuje seriál vzpomínek konkrétích jeho výrazných účastníků. A vznikl stížnostní dopis na některé vzpomínky. Důvod? Že prý vzpomínky překrucují historii. Výklad historie musí přece být jednotný, jako kodifikovaný výklad historie, že ano. O kodifikaci rozhodují vybrané osoby. Čtyři desítky jednotlivců, např. Michael Žantovský, Olga Sommerová, Ivan Havel, Marta Kubišová, Dagmar Havlová ad. se proti seriálu článků ohrazují. Prý otištěné rozhovory hrubě zkreslují tehdejší události, snaží se zpochybnit jejich význam a dehonestují jejich aktéry. A co se tak zkreslujícího a dehonestujícího v rozhovorech objevuje? To, co víme tři desítky let: že demonstraci 17. 11. 1989 na Albertově, kterou celý listopad ´89 začal, organizoval Městský výbor SSM (Socialistického svazu mládeže), kádrová záloha KSČ (Komunistické strany Československa); že tajným „spoluorganizátorem“ byla skupina příslušníků tehdejší tajné policie (StB, Státní bezpečnosti); že pokud by většina tehdejších členů KSČ, bylo jich asi milion osm set tisíc, a též komunističtí šéfové především silových organizací, složek, změnu nechtěla, k žádné by nedošlo − KSČ měla v rukou policii, armádu, Lidové milice; že tzv. studentský stávkový výbor, kde úřadovali Martin Mejstřík, Šimon Pánek, Monika Pajerová, Igor Chaun a další, později prezentovaní jako „revoluční vůdci“, se k rozbouřené politice přimazal až po týdnu od 17. listopadu a, jak vzpomíná nekodifikovaný účastník těch událostí, v Disku to vypadalo jako papalášské doupě – na stole whisky, víno, americké cigarety… i přes naši nechuť pak do Disku svolávali fakultní výbory z celé republiky; že informace o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi byla lží, protože šlo o zdravého agenta StB (Státní bezpečnosti) poručíka Ludvíka Zifčáka, lží, kterou údajná svědkyně jeho zabití Drahomíra Dražská, s iniciací StB, a následně Petr Uhl, rozšířili do světa. Tato fakta jsou známa, o žádné falšování dějin nejde.
Proti čemu tedy petenti stížnostního dopisu útočí? Proti překrucování historie? O žádné překrucování nejde. Petenti se bojí o své místo v dějepisu, proto, podle nich, musí každý vzpomínat unifikovaně – jako signatáři stížnostního dopisu. Kdo takto nevzpomíná, je lump.
Duhoví Piráti

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
zdravotní péče
Pane Kuchaři, nemyslíte, že na to vašem návrhu je smutná jedna věc, a to, že tu chybí dostatečná zdravotní péče, a že je třeba kvůli ní jezdit za hranice? Ono totiž problém není jen na hranicích, ale skoro všude, a to i ve městech. Lékařů je prostě málo. A co s tím vaše vláda udělala?
Další články z rubriky

10:17 Jiří Weigl: To jsme to dopracovali
Žijeme opravdu v divné době.