Více než dvě desítky signatářů, ředitelů státních kulturních institucí vyjadřují podporu morálně pevným postojům, které prý D. Herman projevil zejm. přijetím tibetského dalajlámy v sídle ministerstva kultury. Označují takové jednání jako samozřejmý projev svobodného a nezávislého postoje a výraz vzdělanosti a kultury, tj. oněch etických hodnot, které zastáváme, uchováváme a za které je zapotřebí pozvednout hlas, neboť již podle Tomáše Garrigue Masaryka „demokracie pravá spočívá v mravnosti“.

Texty T. G. Masaryka jsem pročetl pečlivě; nikde jsem v nich, na rozdíl od signatářů otevřeného dopisu t. č. ministru kultury D. Hermanovi, nenašel, že by mravností byla zalita feudální otrokářská společnost, v Tibetu trvající ještě zkraje minulého století, kterou dalajláma reprezentuje, nebo že by mravnost, svobodný a nezávislý postoj spočíval ve spolupráci dalajlámy s CIA (dalajláma je jí desítky let placen). Pochybuju, že mravnost a etické hodnoty spočívají v tom, že D. Herman tvoří pátou kolonu sudetoněmeckého landsmanšaftu v ČR a zejména ve vládě ČR, a systematicky o našich dějinách lže (viz http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/herman-opet-lze). Nedomnívám se, že za morálně pevný postoj lze označit destruktivní politické aktivity D. Hermana – destruktivní vůči aktuální zahraniční politice ČR, destruktivní vůči výsledkům druhé světové války; morálně pevným postojem není Hermanův nepotismus při opakovaném prosazování svého strýce Bradyho na státní vyznamenání ČR, a jeho lži, které toto úsilí provázely.

Ptám se, proč lživé řiťolezectví signatáři dopisu předvedli. Třeba u Jiřího Fajta, generálního ředitele Národní galerie v Praze, je to jasné – prezident Miloš Zeman ho odmítl jmenovat VŠ profesorem (uvedený „otevřený dopis“ je zaměřen proti ústavním činitelům státu, proti prezidentovi především), protože osoby porušující zákony prezident profesory nejmenuje (viz).