Přitom firmy v ČR jsou technicky i z hlediska kvalifikace pracovníků na tom lépe než ostatní státy V4. Problém ČR je ale v tom, že odliv výnosů z ČR zahraničním vlastníkům je dvakrát vyšší než odpovídá vnitřnímu trhu EU. Tento problém je zvýrazněn tím, že zahraniční firmy s monopolním charakterem nedostatečně investují. To se týká zejména vodárenství, kde už se objevují i úvahy o zpětném odkupu vodárenských společností státem.

Stát podceňuje příznivý vliv nízkých cen ropy a dalších fosilních paliv na ekonomiku v roce 2016, přitom v roce 2017 je očekáván jejich poměrně výrazný nárůst. To může vést ke snížení příjmů státního rozpočtu (SR). Přesto stát odsouhlasil výrazný nárůst výdajů SR pro rok 2017, jak fixních položek, tak i dotací. Efektivnost vynakládaných prostředků se příliš neřeší, protože ekonomika vzkvétá? Příkladem jsou dotace do OZE. I přes dotace více než 40 mld. Kč za rok do OZE, se stav ŽP ČR nezlepšuje. Pokud jde o čistotu ovzduší, je ovzduší v ČR i přes poskytované dotace třetí nejhorší v EU. To kromě vážných zdravotních důsledků zatěžuje ekonomiku ČR desítkami miliard Kč za rok a tyto výdaje budou stoupat.

Nízké ceny fosilních paliv jsou hlavní příčinou růstu ekonomiky ČR v 2016, a nepřímo dotují i OZE. I přes prokazatelný neúspěch podpory OZE je strategickým cílem ČR jejich další rozvoj, za pomoci dalších dotací. A vydání antifosilního zákona, což může mít velmi negativní důsledky na ekonomiku a ŽP nepomůže.

Nejvyšší míru odlivu výnosů zaznamenávají sektory se síťovým charakterem, kde je i omezená konkurence: finančnictví, energetika a vodárenství, teplárenství, telekomunikace a maloobchod. Oživení ekonomiky ČR proto není možné bez přijetí sektorové daně a dalších nástrojů.       

Sektorová daň může, ale nemusí být zavedena i v energetice. Zde stát nástroj má, regulaci. Efektivnost regulace pro síťová odvětví lze zvýšit, ERÚ ČR má ale nejnižší podporu ze států V4.