Je obecně známo číslo jeho inteligenčního kvocientu, a to se nechci pana prezidenta dotknout, ale jeho emoční kvocient, což znamená lidskou schopnost zacházet s emocemi a spolupracovat se sociálním okolím, je, předpokládám na základě jeho dlouho trvajících výroků, pod bodem mrazu. Připadá mi, že pan prezident v době povodní v roce 1997 asi žil na jiné planetě, přičemž v té době byl velitelem 6.brigády v Prostějově.

Vzhledem k jeho prezidentské funkci bych očekával, že vydá rozkaz pro příslušníky hradní stráže, jejichž počet čítá 936 osob a vyčlení maximálně možný počet vojáků z této brigády k likvidaci povodňových škod. Mohl by mu být příkladem prezident Zeman, který tento krok realizoval. Dále bych očekával, že vyčlení finanční prostředky nejen osobní, které budou konkrétně zacíleny na účet starostů v jím vybraných obcích, tak z případné nadace paní prezidentové, kde by se vybrala nemalá částka pro nejvíce postižená místa, ale také prostředky, které by bylo možno získat seškrtáním výdajů prezidentské kanceláře. Jako první obecně prospěšný čin by mohl zrušit zbytečnou funkci propagandisty plukovníka Foltýna. Jak se říká, kdo chce něco udělat najde způsoby a kdo nechce, najde důvody.

Proklamace o zvládnutí povodňové krize je vysoce trapná a připomíná mi prohlášení Angely Merkelové - my to zvládneme. Věřím, že to Pavel zvládne, ale samozřejmě cizíma rukama, ale nikoliv tak lidé, kteří se musí postarat sami o sebe a státní orgány neprojevují konkrétní iniciativu, nebo ji projevují s velkým zpožděním.