Všechny tyto strany se sdružovaly v takzvané národní frontě, aby před tehdy imperialistickým západem bylo prezentováno, že v socialistickém Československu není vláda jenom jedné strany. Pro barevné znázornění můžeme popsat, že komunistická strana měla tmavě rudou barvu, socialistická červenou a lidovci měli světle červenou, a tyto strany byly spojeny v takzvané Národní frontě. Největší problém měli lidi, kteří byli nestraníci a do žádné strany neměli chuť ani zájem vstoupit.
Nemusím jít daleko pro příklady, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, člen lidovecké strany, neměl problém dostat se a vystudovat vysokou školu chemickou. Další bývalý člen vlády Lubomír Zaorálek, člen socialistické strany, vystudoval filozofickou fakultu a přednášel marxismus a leninismus.
Nebudu rozebírat, kteří komunističtí prominenti, a určitě jich nebylo málo, měli velký podíl na obrovském rozvoji našeho průmyslu a zemědělství. Nestály by tady jaderné elektrárny, špičkové hutě a ocelárny, například Poldi Kladno, další železárny a ocelárny, které nejen vyvážely do celého světa, ale i stavěly továrny v zahraničí. Pro příklad uvedu pár jmen, inženýr Čuba, zemědělský podnik Slušovice, a Vítkovické železárny – Rudolf Peška. Toto ale není meritorní linie článku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV