Ocitujme j. Peheho a navažme na něj oním zúplněním:

Z krajských voleb a voleb do třetiny Senátu se vynořila jako hlavní následující poselství.

1. Občanská demokratická strana utrpěla předpokládanou porážku v naprosté většině krajů, a to navíc způsobem, který je těžké odbýt mávnutím ruky. V řadě krajů nedosáhla ani na desetiprocentní hranici a je až třetí za KSČM. Ve straně to vyvolá velké pnutí, jakkoliv se to Petr Nečas bude snažit bagatelizovat. Rebelové se budou cítit posilněni v boji s Nečasem i vládou.

No jistý malý Stalingrad to pro ODS je, ale jen jistý! Ale ODS je nutno chápat v jakémsi součtu (ODS + TOP09 a i někdo třetí do mariáše) Tím třetím může být tu Bělobrádkova KDU-ČSL (byť by byla v nějaké koalici s ČSSD!), tu nějaká regionální strana, ba někdy i nějací sólisté v senátních kampaních či v prezidentské. kampani. A ani SPOZ jasně neřekla, že s ODS či TOP09 nebude nějak koalovat, Suverenita J. Bobošíkové také není k pravici nějak čitelná.
Čili na donucení pro  současnou koalici jít „od válu“ to samo o sobě nestačí.

A vládní koalice nebude váhat nové, pravděpodobně levicové či levicovější vládě založit do vínku nějaký ten pukanec, který bude dost nezvratný. Třeba taková (částečná) privatizace důchodových pilířů či zdravotnických či sociálních služeb.

Na tom se může s příslušnou škodolibostí shodnout Nečasovo jádro ODS s rebely s ODS i s otcem zakladatelem.