O'Brienův zákon: Ještě se nic neuskutečnilo z pravých důvodů. Meskimenův zákon: Nikdy není dost času na to, aby se to udělalo dobře. Ale vždycky je dost času na to, aby se to udělalo znovu. O plk. Šlachtovi se napsalo mnohé, no tedy, o jeho stravovacích preferencích zatím spíše málo. Akorát snad, že se potkal s vrchní státní zástupkyní Bradáčovou v hotelu ve Špindlu. Že patrně nešlo o služební večeři, tak to by jistě přisvědčil i takový Červíček či Černochová, vždyť oni se také spolu jen o policii pořád nebavili...

Spíše převažovaly nekladné náhledy a z těch kladných některé byly opřeny o okoralé argumenty, třeba, že tu reformu na něj ušili estébáci, takové už málem ani ve čtyřkách ani po čtvrtém nijak nefrčí. Ale v (dobré) pražské kavárně, tam ještě jó. Té většině negativních reakcí se v podstatě nedivím, nechápat u vysokého policejního policejního důstojníka, který během své práce přišel do styku s lidmi z nejvyšších pater naší mocenské struktury včetně kapitánů (spíše i generálů ekonomiky), že já jsem tu na práci a moji nadřízení na (politické) šachy a nechválit reformu, kterou mi ani nedali číst, tak to si nezaslouží ani praporčičké hvězdičky, natož epolety plukovníka. A navíc se tvářit zarputile a mávat výpovědí – v přímém přenosu, když policejní prezident (kódové označení: Neohebný) a ministr vnitra (od pražského Hradu až po podhradí pražských kaváren známý aliasem: Dvojitej ), také v přímém přenosu se tváří uvolněné a mávají Šlachtovi na pozdrav pozvánkou do konkurzu. Byť se ta kauza neodehrála ani na Silvestra ani na Apríla, tak ovšem taková nabídka musela pobavit statisíce těch, kteří si někdy nějaký ten konkurs – ale v nesprávnou dobu a na – pro ně – nesprávný post, střihli. A další statisíce, těch někdy reorganizovaných muselo i bez Vizíru zírat – na opakovaná ujištění, že právě tato reorganizace nic nezbrzdí, všechno zefektivní a ještě pár vykáže pár dalších bezvadných vlastností, které mne sice ani nenapadají, ale to je možná tím, že policie musí i pracovat v utajení. Ale nějak mne napadá, že předlistopadovou terminologií řečeno, musel být i v tomto ten Šlachta nějakej pomýlenej, když proklamoval, že se mají utajovat spíše vyšetřovací spisy než spisování reorganizace. Ty stovky lidí z galérky musely být zřejmě také z toho celí zsinalí, jak ta reorganizovaná policie bude šlapat i po nich. Nezaručené zprávy říkají, že někteří z nich tu zsinalost zaháněli i boucháním zátek od šampaňského.

Dvojitej s Neohebným, aby ušetřili práci státním žalobcům, kteří to stíhání a vyšetřování prováděné policajty nějak dozorují (ze zákona!) se obrnili prohlášením, že reorganizace policie je ve výlučné kompetenci policejního prezidenta (z vyhlášky?). Pro ty, kteří se s latinou již nepotkali, přeložím příslušnou poučku, byť poněkud volněji:

Dura(k) lex (tamen) lex.
(Blbec zákon, ale přesto zákon.)

No ti, státní zástupci, zvlášť ti z Olomouce, to nějak nepochopili, ani k tomu nezasalutovali, ba dokonce chtěli vysvětlení (to mohou, ze zákona). A šák jim taky někteří vod novín vysvětlili: ...a takle prokurátorskou republiku to by ste nechtíly?